Oslabení dosud nejdůležitějších frakcí lidovců a socialistů, a naopak posílení národně zaměřených stran i Zelených může totiž vést až k tzv. zastropování dotací. To by poškodilo právě největší producenty. Zda k tomu dojde, rozhodnou členské země Unie během dalších jednání o její společné zemědělské politice po roce 2020.

„Je to velmi významný posun směrem k tomu, že Evropa bude chtít zkrátit dotace největším zemědělským podnikům, což pro naše velké zemědělce není dobrá zpráva,“ řekl Deníku analytik Petr Havel. Očekává však, že i velcí producenti by v případě omezení plateb na plochu podniků mohli v plné výši čerpat dotace na péči o krajinu a přírodu. „Pak by Česko o peníze nepřišlo, jenom by se musely přerozdělit jinak než dosud,“ konstatoval.

Nijak tragické

Dosud o zemědělství v Evropském parlamentu rozhodovaly zejména hlasy lidovců a socialistů, nyní by se jazýčkem na vahách mohla stát liberální skupina ALDE. Její součástí zatím bylo i Babišovo ANO. „Jeho posílení ve volbách může znamenat, že se vliv Česka na finální rozhodování může zvětšit,“ řekl Deníku předseda zemědělského svazu Martin Pýcha.

Na nově zvolené české europoslance se můžete podívat zde:

Ani ministerstvo zemědělství situaci nevidí nijak tragicky. „V tuto chvíli nelze předjímat, jestli se situace pro Českou republiku zlepší, nebo zhorší,“ řekl Deníku jeho mluvčí Vojtěch Bílý.

O budoucích podmínkách pro zemědělce zatím jednal jen dosavadní zemědělský výbor europarlamentu, rozhodovat však budou již noví europoslanci. O reformě společné zemědělské politiky se bude jednat až poté, co zainteresované strany dosáhnou dohody o finančním rámci na příští období. „To bude nejdříve na podzim letošního roku, ale možná také později,“ míní Bílý.

„Vstupuje do toho i nejistota okolo brexitu a evropského rozpočtu,“ poznamenal Pýcha. „Doufám jen, že se to nebude vracet znovu na začátek,“ dodal.