Jde konkrétně o linky R14A (Liberec – Pardubice), R14B (Liberec – Ústí nad Labem) a R27 (Olomouc – Krnov – Ostrava). Ministerstvo loni na konci srpna oznámilo, že hodlá zadat přímým zadáním. Během roční zákonné lhůty přišla nejen nabídka od Českých drah, ale také od Arrivy. Stát proto chystá takzvaný rozstřel: minulý týden vyzval oba dopravce k podání finální nabídky. Termín je 30. září. Jisté tak je, že rozhodnutí o výběru padne až v říjnu. Nový jízdní řád začne platit 13. prosince.

Ministerstvo mohlo tím, že oznámilo přímé zadání, uzavřít smlouvu s libovolným dopravcem. Odvolává se ale na dřívější stanovisko antimonopolního úřadu, podle kterého se musí „podanou nevyžádanou nabídkou zabývat a posoudit, zda taková nabídka může být pro objednatele výhodnější a přinést v konečném důsledku vyšší užitek pro cestující i pro stát než smlouva, o které je dosud jednáno“.

Ministerstvo: stav není ideální

Ministerstvo samo připouští, že se dostalo do nepříznivé situace. „Ministerstvo samozřejmě aktuální stav nepovažuje za ideální a je si vědomo časového prostoru pro přípravu rozjezdu provozních souborů. Toto časové pnutí vychází ze vzniklé situace,“ připustil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Na přímý dotaz, kdo za zdržení může, ale ministerstvo odpovědělo několika větami, co vše proces zkomplikovalo. „Věcně příslušný odbor veřejné dopravy zareagoval tak rychle, jak jen mohl. Proces v tuto chvíli urychlit více nešlo, vše je dáno loňským termínem notifikace a zásadně ovlivněno podanou alternativní nabídkou,“ dodal Jemelka. Notifikace mohla být vypsána dříve, ležela ale dlouho ke schválení u předchozího ministra Vladimíra Kremlíka.

Pokud stát vybere Arrivu, ta bude mít na rozjezd jen zhruba dva měsíce. Zkušenosti z loňského startu na nových linkách přitom ukázaly, že ani deset měsíců nestačilo k hladkému rozjezdu nového dopravce v dálkové dopravě. „Na případné zahájení provozu – bez ohledu na konečný výsledek výběru dopravce – se už intenzivně připravujeme,“ řekl mluvčí Arrivy Jan Holub. Arriva loni zažila podobný extrém v Libereckém kraji. Smlouvu získala jen pár dní před vyjetím. O svém vítězství ale věděla déle. Čekalo se jen na uplynutí povinné roční notifikační lhůty. České dráhy se k probíhajícímu výběru nechtěly vyjádřit. Jen potvrdily podání nabídky a zájem o další provoz na těchto tratích.

Ministerstvo po obou dopravcích požaduje, aby u linek R14 předložili smlouvu na sedm let s možností výpovědi po čtyřech letech. U R27 jde o smlouvu jen na dva roky.

Rozdílné nabídky

Podle informací deníku Zdopravy.cz se první nabídky liší poměrně zásadně jak kvalitativně, tak finančně. Arriva má být levnější, po celou dobu sedmi let počítá s provozem motorových jednotek řady 845 po modernizaci. Jde o stejné jednotky, které nasazuje nyní rychlíky. České dráhy zprvu počítají s pokračováním řady 843 a pak nasazením úplně nových motorových jednotek. Ale za vyšší cenu.

Rozdíly potvrdilo i ministerstvo. „Protože nabídky obou dopravců se značně liší, je vhodné, stejně jako v minulosti u obdobných linek, požádat dopravce o předložení nabídek, které budou vycházet z nastavení rovných smluvních podmínek, tedy při nastavení totožného návrhu smlouvy o veřejných službách,“ dodal Jemelka.

Výběr navíc přináší další problém: vybavení vozidel evropským zabezpečovačem ETCS u linky Liberec – Ústí nad Labem. Rychlíky jedou po koridorové trati mezi Děčínem a Ústím nad Labem, kde má od 1. ledna 2025 platit výhradní provoz vlaků s tímto zabezpečovačem.

Co s ETCS a vlaky do Chrudimi

Podle Jemelky ale tento problém bude řešit ve smlouvě ministerstvo dopravy. Buď upravením provozní koncepce (vlaky by tak končily zřejmě v Děčíně), nebo se souhlasem dopravce upravit změnu technologie vozby vlaků, aby byly odstraněny nebo zmírněny ekonomické dopady provozu na úsecích s výlučným dohledem systému ETCS, nebo vypovědět smlouvu. „Pokud by objednatel řádně a včas nepřijal některé z uvedených opatření, zavazuje se dopravci uhradit rozdíl mezi náklady a úsporami spojenými s nebytností vybavit vozidla mobilní částí ETCS,“ řekl Jemelka.

V případě všech linek je navíc další problém: jízdní řád. K výběru dojde pravděpodobně až poté, co Správa železnic představí finální podobu grafikonu, ve kterém ale nebude jasné, kdo bude vlaky provozovat. Komplikací je také u linky Pardubice – Liberec spojení s vlaky z Pardubic do Chrudimi: na rychlíku z Pardubic je do Rosic přivěšen i vlak na Chrudim, který se v Rosicích odpojí. Jízdní řád nepočítá, že by tyto vlaky jely nyní odděleně. Pokud by provoz získala Arriva, musel by Pardubický kraj řešit jako objednatel vlaků na Chrudim to, zda je schopna jet společně s Českými drahami a kdo tento výkon zaplatí.

Železniční odborář Jindřich Berounský na svém webu Jablonečan uvedl, že podmínky nastavené ministerstvem dopravy diskriminují České dráhy.  Podle něj jde například na požadavek uzavřeného systému WC, který motorové vozy 843 nemají, na rozdíl od 845 Arrivy.

Harmonogram otevírání trhu se za poslední roky několikrát měnil. „Snahou ministerstva je držet nastavený harmonogram otevírání trhu, alternativní nabídky však tento proces dynamizují, a to i na provozních souborech, kde zájem o alternativní nabízení služeb nebyl s ohledem na nastavené časové limity a dobu trvání smluv předem očekáván,“ uvedl Jemelka.

České ministerstvo dopravy se dostalo do podobné situace jako jejich kolegové na Slovensku. V případě linky Bratislava – Komárno končí smlouva v prosinci, ale stále není jasné, kdo bude novým dopravcem.