I když je se dřevem nejvíc práce, topí jím Pavel Klement nejraději. Říká, že ve srovnání s plynem a elektřinou ušetřil tisíce ročně. Rozdíl je ale každý rok menší. „Když štípané dřevo ještě víc zdraží a lidi si ho nebudou moci nadělat sami, budou muset topit plynem a elektřinou,“ konstatoval.

Kolik stojí topení dřevem (za prostorový sypaný metr)

* LDO Přibyslav: 1350 korun prostorový metr tvrdé dřevo štípané, 1250 korun měkké dřevo
* Dřevo Vysočina: 1080 korun tvrdé dřevo
* Dřevo Tolkner: 870 korun smrk, 1250 korun bříza, 1450 korun habr
* Jidekor s.r.o Brtnice: 750 korun smrk, 1200 korun bříza, 1400 korun buk
* Krupica Kněžice: 1200 korun, buk, akát, javor (polena 30 centimetrů)

Zdroj: Dřevařské firmy

Vyschlé palivové dřevo na topení zdražovalo třeba Lesní družstvo obcí Přibyslav. „Ceny za jeden prostorový metr naštípaného dřeva na topení jsme ve srovnání s loňskem zvedli zhruba o stokorunu,“ informoval Václav Augustin, vedoucí lesní správy Staré Ransko na Havlíčkobrodsku.

Jak vysvětlil, nebylo to kvůli covidu, ale proto, že dřevo na topení nemá kdo štípat. „Ti, co dříví štípou to dobře vědí, proto zvyšují cenu své práce. Nám se už v podstatě nevyplatí nabízet štípané dřevo. Jsme radši, když si zákazník koupí celé kmeny a dřevo si nadělá sám,“ dodal. Ovšem, bez ohledu na cenu, zájem o štípané dřevo stoupá. „Například obyvatelé z novostaveb ve Ždírci nad Doubravou kupují štípané dřevo do krbových kamen pořád,“ upřesnil lesník.

Například Lesní družstvo obcí Chraňbož, které spravuje lesy na Vysočině i v regionu Kutná Hora, proto štípané dřevo nenabízí vůbec. „Nemáme na takovou práci lidi. Zájemce si koupí dřevo v celku, nařeže a naštípe sám. Kubík prodáváme za 400 korun,“ informoval ředitel Aleš Kronovít. Jak dodal, bez ohledu na to, že si zájemce musí kmeny zpracovat sám, zájem o dřevo pořád roste.

Stejné zkušenosti má Milan Horký z rodinné firmy Dřevo Vysočina. „I my jsme zdražili dřevo asi o 80 korun na sypaný prostorový metr. Je potřeba si uvědomit, že loni byla kalamita, dřevo bylo mnohem levnější. Letos je to jinak,“ zdůraznil. I jeho firma by jen těžce hledala dělníky, kteří by byli ochotni dřevo naštípat.

„Dřevo zpracováváme sami bez ohledu na čas. Jsme rodinná firma. Najmout dělníky by znamenalo zvýšit cenu dřeva pro zákazníky, nehledě na to, že kvalita by mohla utrpět,“ vysvětlil Horký. Také on sleduje, jak stoupá zájem zákazníků o dřevo na topení. „Ceny energií rostou. Lesů na Vysočině ubývá. Zákazníci se proto zásobí dopředu. Bojí se, že dřevo dojde,“ upřesnil.

Plné ruce práce 

Plné ruce práce má kvůli vysokému zájmu o dřevo i Josef Tolkner z Kamenice nad Lipou. „Nemám čas,“ oznámil s tím, že jeho firma nabízí zákazníkům přehledný ceník. Ti si pak mohou vybrat druh dřeva, způsob dopravy, dokonce i délku polínek. Sypaný metr polínek z borovice od 33 do 50 centimetrů stojí 870 korun, bříza 1250, habr 1450.

Zdražení o dvacet procent na jeden sypaný prostorový metr dřeva. S tím se musí smířit zákazníci na Jihlavsku. „Zájem je pořád velký. Bohužel lidé nechávají objednávky na poslední chvíli. Tak nevím, kam dřív,“ konstatoval Jan Slavík ze společnosti Jidekor. Jak dodal, na cizí pracovní sílu se nespoléhá. Dřevo na prodej štípe sám.