Zatímco na jaře 2007 čítaly počty koroptví takřka 74.000 kusů, loni jich bylo již jen necelých 40.000. Stavy zajíců dosahovaly před pěti lety 327.000 kusů, předloni jich bylo 269.000.

Podle Josefa Pubala z Českomoravské myslivecké jednoty ubývá drobné zvěře dlouhodobě. „Zmizely meze a remízky, které poskytovaly zvěři nejen úkryt, ale i potravu. Velké lány technických plodin naopak poskytují ideální prostředí pro predátory," řekl. Myslivci se snaží drobné zvěři pomáhat. Například vysazují koroptve, udržují zvěřní políčka či zakládají remízky, jejich možnosti jsou však omezené.

Postřiky ničí většinu plevelů, které byly obživou zajíce, divokého králíka nebo srnčí zvěře. Insekticidy pak drobný hmyz, který byl důležitou složkou potravy pro koroptve a bažanty, uvedl Pubal. Ze statistiky vyplývá, že naopak přibývá například divokých prasat či lišek.

Černá zvěř se podle Pubala dnes pravidelně objevuje v lokalitách, kde byl ještě před několika lety její výskyt zcela výjimečný. Z lesů se divoká prasata přestěhovala do řepkových a kukuřičných polí, kde mají dostatek potravy a jsou v bezpečí. Díky tomu rostou škody na zemědělských kulturách, ale také tlak na ostatní druhy zvěře. Zvyšuje se zároveň nebezpečí epidemie prasečího moru a jeho přenosu na domácí chovy prasat.

Druhová rozmanitost se v Česku stále snižuje

Podle signatářů nedávno vzniklé petice za zlepšení stavu zemědělské krajiny se druhová rozmanitost v Česku stále snižuje a současné zemědělství neplní ani svoji krajinotvornou roli. Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují erozi půdy. Každoročně tak Česko ztrácí ornou půdu v hodnotě několika miliard korun a obrovské škody vznikají také obcím při odstraňování následků eroze. Splachy půdy a agrochemikálií navíc znehodnocují vodní zdroje.

„Pokud se rychle nezačneme starat o to, jaký ráz má naše zemědělská krajina a nezačneme s potřebnými změnami, bude drobná zvěř na našich polích spíše raritou a naše děti se budou na koroptev a zajíce moci dívat jen v ZOO," podotkl Pubal.

Od roku 2014 má začít platit v EU nová společná zemědělská politika a v následujících měsících budou finišovat jednání o její podobě. Návrh reformy představila EK loni v říjnu, české zemědělce ani představitele státu příliš nenadchl. K tomu, aby mohly návrhy komise začít platit, je musí schválit členské státy a Evropský parlament.

Podle české vlády některá opatření v návrhu budoucí společné politiky směřují proti snahám, aby byla zemědělská politika spravedlivější, průhlednější a méně byrokratická. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel a pro Česko by znamenalo nechat ležet asi 250.000 hektarů půdy ladem.