Více než polovina populace přitom spoří pravidelně. Do 2000 korun za měsíc si na důchod odkládá 74 procent dotázaných, čtvrtina z nich potom méně než 500 korun. Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na rentu naspořeno méně než 100 tisíc korun. Lidé s čistým měsíčním příjmem od 40 do 50 tisíc korun mají nejčastěji naspořeno od 250 do 500 tisíc Kč.

Je ale i 29 procent lidí, kteří na rentu ani nespoří, ani neinvestují, a to hlavně kvůli nedostatku financí.

Češi by neměli zapomínat na stáří. Podle odborníků je důležité si sjednat třeba penzijní spoření
Důchody pohledem tří generací: Mladí spoří málo, starší se na stát nespoléhají

„Průzkum prokázal, že na důchod si spoří především ti, kteří si to mohou vzhledem ke svým současným příjmům relativně nejvíce dovolit. Zároveň platí, že vzhledem k rovnostářskému nastavení prvního pilíře to ale budou nejvíce potřebovat pro zachování podobné životní úrovně, jakou měli v období před důchodem,“ uvedl poradce představenstva Allianz a bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Ideální úspory? Dva miliony 

Necelá polovina spořících chce s věkem spořit více. V průměru začnou až s úderem padesátky. Zvýšit měsíční úspory s ohledem na novou vládní úpravu se chystá 44 procent lidí. Mimo to si klidné stáří spojuje osm z deseti s vlastněním bytu či domu.

Do důchodu plánuje mít zhruba polovina Čechů naspořeno do jednoho milionu korun, ideální by však podle nich bylo mít na stáří miliony dva.

Češi tedy mají reálnější představy o ideálním stavu než dříve, ale nedokážou je naplnit. Osm z deseti lidí se obává znehodnocení úspor vlivem inflace. Více než tři čtvrtiny lidí mají navíc obavy z nominálního snížení částky vypláceného důchodu.

Ekonomové potvrzují, že bez vlastních peněz našetřených na stáří se lidé v budoucnu neobejdou.
Odborníci: Nespoléhejte na státní důchod. Ušetřit půl milionu na stáří nestačí

„Průzkum ukazuje, že lidé jsou v úvahách o penzi celkem racionální a stojí nohama na zemi. Vědí, že je čeká jistý pokles životní úrovně, většinou se nějak a v mezích svých možností na to i připravují a taky zhruba tuší, jak moc by měli odkládat stranou a omezovat dnešní spotřebu, aby měli zajištěnou očekávanou míru standardu i v důchodu. V průměru jsou tedy lidé rozhodně racionálnější, než jak vypadá celá politická debata o úpravách důchodového systému,“ komentoval data předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Odkládání příprav na důchod

Více si lidé zpravidla nespoří, protože jim to jejich finanční situace neumožňuje nebo proto, že je podle nich nastavená částka dostatečná. Současně platí, že by si chtěli lidé do budoucna začít spořit více.

Ilustrační snímek
Změna u penzí je nutná, shodují se Češi. Zvýšení důchodového věku ale nechtějí

„Hranice, kdy k tomu reálně přistoupí, se ale s věkem neustále oddaluje. Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinnou finanční slaboty penzistů,“ doplnil analytik Broker Consultingu Martin Novák.