Loni představoval důchod s případnou další sociální pomocí od státu 95 procent čistého příjmu důchodců a důchodkyň. V roce 1993 to bylo 92 procent. Tehdy přivýdělek činil čtyři procenta celkové částky, kterou měli penzisté měsíčně k dispozici. V minulém roce to byla necelá dvě procenta jejich peněz. Ostatní zdroje tvořily před dvěma desetiletími zhruba čtyři procenta a loni tři procenta příjmů.

Senioři hledají uplatnění obtížně. Firmy se také často zbavují starších pracovníků hned poté, co dosáhnou penzijního věku.

V roce 1993 penzisté hospodařili s 2924 korunami čistého měsíčně. Reálně si za tuto sumu mohli v souvislosti s růstem životních nákladů dovolit čtyři pětiny toho, co v roce 1989. V roce 2000 měl důchodce k dispozici v průměru 6264 korun, tedy zhruba 96 procent reálné hodnoty před revolucí. Loni to bylo 11.670 korun, ve skutečnosti o čtvrtinu víc než v roce 1989.

Nynější důchodový systém není dlouhodobě udržitelný, upozorňují demografové i ekonomové

Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří teď zhruba 16 procent obyvatel a jejich podíl bude narůstat. Demografové i ekonomové upozorňují na to, že nynější důchodový systém tak není dlouhodobě udržitelný. Pokud by se neposouval věk odchodu do penze a nezměnila se valorizace, propadla by se důchodová soustava do dluhů. Ty by za půl století překročily už celý roční hrubý domácí produkt Česka a do konce století by činily 260 procent HDP, uvedli před pár lety experti v takzvané Bezděkově zprávě.

Politici poté začali jednat o reformě a o tom, že by se lidé měli na stáří snažit víc zajistit sami. K výsledku se ale ani po letech nedobrali. Premiér Petr Nečas (ODS) se několikrát zmínil o „extrémní závislosti" českých důchodců na penězích z veřejného systému.

Vláda předložila letos svou důchodovou reformu, která má umožnit lidem přesměrovat tři procenta z odvodů na důchody do vlastního spoření u fondů. Přidat k nim musí ještě dvě procenta ze svého. Model kritizují někteří ekonomové. Důrazně se proti němu staví odbory. Opoziční ČSSD uvedla, že po vítězných volbách by ho zrušila.

Vládní reforma je schválená, chybí k ní jeden z doprovodných zákonů. Prezident ho vetoval. Zdůvodnil to tím, že nad reformou není širší shoda. Sněmovna by o normě měla definitivně rozhodnout v říjnu. Někteří poslanci ODS se nechali slyšet, že o ní mají pochybnosti. Odstupující ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) tento týden řekl, že jeho úřad připravuje případné spuštění reformy. Uvedl, že by se spořící pilíř možná mohl odstartovat i bez prováděcího předpisu, i když s velkým rizikem.

Čtěte také: Pětina Čechů se nijak finančně nezajišťuje na důchod