Zveřejnili ho sociolog Ivan Gabal a matematik Ondřej Šteffl, oba již penzisté. „My, níže podepsaní, považujeme tento krok za nesprávný, proto jej chceme podle svých možností napravit,“ uvedli kromě jiného v prohlášení autoři výzvy.

A pokračují, že „řada příjemců starobní, invalidní i pozůstalostní penze dnes v Česku žije ve velmi napjaté či dokonce kritické finanční situaci. Povinností vlády má a musí být úsilí o řešení tohoto problému a prosazení systémových kroků, které jejich situaci dlouhodobě zlepší. Jednorázově vyplacená částka však takovým řešením není.“

Seniorům v tíživé finanční situaci pomůže podle manifestu „5000 pro budoucnost“ takzvané „rouškovné“ nanejvýš krátkodobě. Patnáct miliard korun z veřejných rozpočtů by prý bylo mnohem užitečnější použít na pomoc „těm nejmenším a nejslabším“ dětem s hendikepem, z komplikovaného rodinného nebo sociálního prostředí či z méně prosperujících regionů.

Pomozte dětem

Výzva nabádá movitější a s příspěvkem nesouhlasící důchodce, aby se ho vzdali „ve prospěch budoucnosti“ a „přeposlali“ ho například neziskovým organizacím, které podporují sociálně slabší děti, vzdělávací projekty nebo demokratickou společnost.

Facebooková stránka ke kampani má stovky fanoušků. Podle Ivana Gabala její sledovanost dosahuje desítek tisíc uživatelů sociální sítě.

„Neměli jsme nicméně ambici významně přemístit celkovou částku vládního příspěvku. Chtěli jsme především vyvolat debatu o smyslu rouškovného a o tom, že bychom se mohli chovat trochu odpovědněji,“ komentoval Gabal iniciativu.

Lekce vládě zdarma

Zakladatel ScioŠkol Ondřej Šteffl pak vidí její podstatu v tom, že ukazuje smysluplnější možnosti veřejného investování. „Pokud nám vláda posílá peníze, které pak budou chybět jinde, můžeme jí na oplátku alespoň dát zdarma lekci ze správného hospodaření tím, že je přepošleme tam, kde jsou potřeba,“ uvedl Šteffl.

Kampaň, jejíž součástí je také sběr podpisů pod příslušným prohlášením, podpořil například bývalý geolog Michal V.

„Plošné navýšení je populistické gesto a je těžko pochopitelné, že podporu obdrželi i ti, kteří mají více než dvacet tisíc korun důchodu. A zcela jistě tento tah není vítán mladšími generacemi, kterým je neustále opakováno, že na jejich důchody již nebudou finance,“ vzkázal v „podpisovém archu“ pražský důchodce.

Výzva se na internetu setkala i s kritikou. „Když jsem si přečetl jména signatářů, tak vidím, že vy opravdu nepotřebujete oněch 5000 korun. Jste takzvaně za vodou. Netvařte se však jako lidumilové, kterým tak strašně záleží na mladé generaci. Někteří z vás se podle mě chystají do politiky a berou tuto akci jako dobrý marketing. Se svými pěti tisíci si můžete dělat, co chcete, ale neraďte jiným, co s nimi mají dělat oni,“ napsal na Facebooku Pavel Tulej.

Raději vnoučatům než neziskovkám

Eva Nehasilová se zase svěřila, že 5000 korun dá raději svým vnoučatům než „na platy pro organizátory neziskovek“. Zcela jiný pohled má Jindřich Fikar. „S manželkou jsme obratem zaslali celý obnos od zloděje (premiéra Andreje Babiše) na různé charity. Místo aby zaplatil podnikatelům a zdravotnímu personálu, tak uplácí ‚kobliháře‘,“ poznamenal v diskusi na webu.

Řada signatářů, mezi nimiž jsou bývalí akademici i manažeři, vnímá „rouškovné“ jako nesystémový nástroj politického marketingu a faktické uplácení potenciálních voličů.

„Když vám někdo dává obálku s úplatkem, můžete ji nevzít. Když vám na účet přibude ‚úplatek od státu‘, můžete peníze přeposlat těm, kteří je skutečně potřebují, a uchovat si svědomí čisté i možnost otevřeně prohlašovat úplatkařství za sociální epidemii,“ sdělil profesor matematiky Milan Hejný.