„Lidé více odmítají opatření s pozitivním očekávaným dopadem na státní rozpočet, protože jde o méně populární kroky, které mají negativně vnímané dopady na jednotlivce. Více preferují naopak ty kroky, které jsou pro ně individuálně prospěšné,“ uvedla mluvčí.

Dvě opatření měla podle ní podporu alespoň poloviny dotazovaných a zároveň od nich bylo možné očekávat pozitivní dopad na státní rozpočet. Jednalo se o zvyšování pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné a omezení práce na dohodu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka
Marian Jurečka: Odchod do důchodu? Dnešních padesátníků se změny vůbec nedotknou

S důchodovým systémem se dnes cítí alespoň docela dobře obeznámeno 35 procent Čechů. „Není to mnoho, ale tento podíl roste v důsledku veřejných diskusí a osvětové kampaně,“ podotkla Davidová. Loni v prosinci na tuto otázku odpovědělo kladně 28 procent lidí. Důchodové reformě pak nyní v médiích věnují pozornost zhruba dvě třetiny společnosti.

Mluvčí upozornila, že výrazně narostl podíl těch, kteří věří, že se důchodovou reformu podaří schválit do konce aktuálního volebního období. V prosinci tomu věřilo 24 procent dotázaných, nyní jejich podíl narostl na 46 procent.

Změny za pochodu budí obavy 

Lidé ve věku 18 až 35 let zdůrazňují osobní odpovědnost a potřebu individuálního spoření. Od státem vyplácených důchodů mají omezená očekávání a zároveň jsou nejvíce otevřeni novým nápadům. Lidé ve věku 36 až 50 let pak mají nejvíce obavy ze změn za pochodu, z nepředvídatelnosti systému a mají rovněž strach, že se „důchodů už nedožijí“ a kvůli zvýšení věku pro odchod do důchodu se v práci „upracují“.

Dotázaní ve věku 51 až 65 let oceňují průběžný systém, přejí si ho zachovat, ale zároveň vnímají, že některé parametry bude třeba změnit, což bude politicky náročné. Jejich obavy se týkají hlavně toho, aby měli v důchodu ještě sílu strávit svůj odpočinek kvalitně.

Doktorandi mohou být účastníky důchodového pojištění jen tehdy, pokud zároveň pracují na hlavní pracovní poměr díky grantům ve škole nebo si vydělávají mimo akademické prostředí
Mladí mají smůlu, studium se do důchodu nezapočítává. A nebude ani po reformě

Vláda návrh reformních změn důchodového systému představí ve čtvrtek v poledne spolu s konsolidačním balíčkem.

Z dosavadních vyjádření ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a ze zveřejňovaných informací o reformě vyplývá, že by návrh mohl obsahovat dřívější odchod do penze pro náročné profese a pozdější pro ostatní, změnu výpočtu nových penzí, rozdělení důchodu mezi manžele či navýšení penze. Důchody by měly růst také pomaleji než dosud, povinná doba placení odvodů pro nárok na penzi by se mohla zkrátit, živnostníkům by se mohlo zvedat pojistné a upravit by se mohla i pravidla pro odvádění z výdělku u dohod.