"Stavíme vzdušné zámky nebo vilu, ale máme tak na slušnou chatku, to je základní problém," řekla novinářům předsedkyně TOP 09. Pirát Tomáš Martínek řekl, že některé varianty změn systému by po roce 2050 způsobily, že deficit důchodového účtu by činil i více než 400 miliard korun ročně při současných cenách. "Neměli bychom na to, pokud by příjmová stránka nebyla řešena," uvedl.

Pokud bude v budoucnosti stát muset vydávat až 800 miliard ročně na důchody, bude podle Jiřího Dolejše (KSČM) zásadní částka z pojistného. "Míra soukromých úspor je otázka otevřená, ale neobejde se to bez přísunu daňových prostředků. Shodnout se jakých a v jaké míře, je úkolem pro nejbližší týdny, začít to musí na půdě koalice a vládních jednání," uvedl Dolejš. Nelze podle něj dál oddělovat debatu o výdajové a příjmové stránce změny.

Podle ODS je největším problémem právě nedostatek komunikace mezi vládními ČSSD a hnutím ANO, rozpory mezi názory Maláčové a premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila komise nehlasovala o návrhu občanských demokratů, aby do debaty byla zahrnuta i příjmová část. "Úvodní heslo z jednání první komise, že je třeba se na reformu dívat očima našich dětí, evidentně neplatí. Zabýváme se následujícími deseti lety, kde to vypadá dobře, protože ekonomika funguje. Nebavíme se o tom, jak to bude vypadat, až bude systém v propadu," uvedl.

Komise se podle Jana Hrnčíře z SPD shodla na tom, že by se měla zavést individuální důchodová konta, aby lidé měli přehled, jaký důchod mohou očekávat, a na základním důchodovém pilíři. O dalších věcech bude komise ještě jednat. Problém komise i podle Hrnčíre tkví v tom, že až po roce se dostala ke kruciálnímu, tedy ústřednímu problému, kde na změny vzít. "Teď ta debata bude komplikovanější, ale doufám, že v rozumné době dospějeme k závěru, abychom vůbec stihli nějaké změny nastartovat," řekl.  

Maláčová podle Adamové předpokládá, že zhruba do pěti let by měla přijít další fáze reformy, a to reforma daní. "Tady i odborníci ekonomové upozorňují, že by mohlo dojít k dvojnásobnému zvýšení daní, aby byly pokryty náklady, se kterými se počítá v této reformě. Pokud by to férově ministerstvo přiznalo, tak takovou reformu ani neprosadí," uvedla Adamová. Myslí si, že v tomto volebním období důchodová reforma nebude, jak naznačila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Preferování solidárního přístupu

Autoři návrhu změn počítají se základní solidární penzí z nultého pilíře ve výši 30 procent průměrné mzdy a zásluhovou částí za odpracované roky a odvody s bonusem za vychované dítě, který by mohl činit 500 korun. Nízké penze by se lidem do základního důchodu doplácely. Solidární část by se valorizovala podle růstu mezd a zásluhová podle inflace.

Podle Adamové to znamená upozadění zásluhovosti a preferování solidárního přístupu. "Myslím si, že by to mělo být opačně, že bychom měli motivovat," míní Adamová. Nelíbí se jí ani nastavení bonusu za vychované dítě, v jedné variantě se podle ní odměna zdvojuje, když počítá s 500 korunami za dítě měsíčně i fiktivním výměrem za dobu vychovávání. Pravicová politička nesouhlasí ani s růstem odvodů živnostníků, proti jsou i politici ODS.

Podle Dolejše chce ministerstvo zavedením minimálního základního důchodu vyřešit situaci s nízkými důchody. "To, že se to zvýší, není až tak drahé, ale je to zásah do architektury systému, což se dál ponese a nelze to oddělit od představy financování," uvedl. Stejně jako Hrnčíř poznamenal, že zvýšením minimálních důchodů stát ušetří na sociálních příspěvcích, které nyní nedůstojné důchody kompenzují.

Ministerstvo práce zdůraznilo, že návrh není konečný a jednat se bude o více variantách. Koaliční strany by o reformě měly debatovat v úterý. Vláda hnutí ANO a ČSSD ve svém programu slíbila, že reformu připraví.