„Podíl těchto závazků na HDP vyjadřuje množství vytvořených prostředků, které bude nutné použít k uspokojení nároků současných i budoucích penzistů,“ uvedl místopředseda ČSÚ Jaroslav Sixta.

Většinu z celkových penzijních závazků tvoří nároky domácností v rámci prvního důchodového pilíře, tedy dávkového systému důchodového pojištění. Zbylou část závazků, 0,4 bilionu korun, představuje naspořený zůstatek účastníků v penzijních fondech, tedy třetí důchodový pilíř, doplnil ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Václav Rybáček.

Výše závazků je ovlivněna ekonomickými faktory a také počtem a stářím obyvatel, kteří mají nebo budou mít nárok na jeden z typů důchodu, tedy starobní, invalidní, sirotčí či pozůstalostní. Ačkoliv se tyto faktory mohou vyvíjet, výsledný údaj je klíčovou informací pro hospodářskou a sociální politiku. Povinnost zpracovávat tento údaj stanovil Eurostat všem členským státům EU.

Stát v minulém roce na důchodech vyplatil poprvé přes 400 miliard korun, bylo to 404,4 miliardy. Z toho 333,8 miliardy dostali starobní důchodci a důchodkyně. Na invalidní důchody se využilo 43,6 miliardy korun, na pozůstalostní 27 miliard Kč. Celkem se na důchody loni vybralo 405,3 miliardy korun. Důchodový systém v Česku se tak poprvé po osmi letech dostal ze schodku.

Průměrná výše starobního důchodu loni vzrostla o 390 korun na 11 850 korun. Na konci roku 2017 bylo v Česku 2,9 milionu důchodců.