V porovnání s předchozím rokem se důchodový účet propadl o 10,2 miliardy korun. O poznání lépe na tom byly výdaje státu na dávky nemocenského pojištění, například nemocenskou či peněžitou pomoc v mateřství. Meziročně se o 1,9 miliardy korun zlepšily.

Celkový stav účtu sociálního zabezpečení, z nějž se vyplácejí důchody a nemocenská, byl o 36,4 miliardy korun v minusu. Meziročně se propadl o 8,4 miliardy korun.

Jana Buraňová z tiskového odboru České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) přitom upozornila na skutečnost, že příjmy z vybraného pojistného zaznamenaly nárůst. "Rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchodové a nemocenské pojištění však v posledních letech roste, a to především z důvodu nárůstu výdajů na dávky důchodového pojištění," uvedla.

Stoupá počet příjemců důchodových dávek

Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka je důvodem rostoucího deficitu to, že stoupá počet příjemců důchodových dávek rychleji, než rostou příjmy systému. V loňském roce to bylo mimo jiné zapříčiněno zvýšením počtu předčasných důchodců. Ten vzrostl jednak z důvodů situace na trhu práce, jednak v souvislosti se změnami ve výpočtu důchodů, které platí od září. Kvůli nim má mnoho nových důchodců vypočtené nižší penze než předtím, proto se snažili odejít do starobního důchodu ještě za starých podmínek.

Podle experta Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka se na bilanci důchodového účtu negativně podepsaly i sazby pojistného pro podnikatele a živnostníky. Ti je podle něj mají ve srovnání se zaměstnanci zhruba třetinové. "V důsledku toho se dá říct, že zaměstnanci platí důchody osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ)," řekl Samek.

ČSSZ dostává prostředky na výplatu dávek sociálního pojištění ze státního rozpočtu, a to nezávisle na tom, jak velký objem peněz v předchozím období na pojistném na sociální zabezpečení vybrala.