Kolik starobních důchodců v Česku žije a jak se jejich počet vyvíjí?
Starobní důchod podle aktuální statistiky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) v prosinci loňského roku pobíralo 2 367 185 osob. Jejich počet přitom stále roste. Kupříkladu v roce 2000 mělo Česko „jen“ 1,9 milionu důchodců. „Magickou“ hranici dvou milionů počet českých starobních penzistů v desetimilionovém Česku překonal v roce 2007.
Jak dlouhou dobu trávíme v důchodu?
Počet let, které Češi tráví v penzi, se stále zvyšuje. Zatímco v roce 2000 tato doba v průměru činila necelých 20 let, nyní je to zhruba o čtyři roky více. Muži, kteří obvykle umírají dříve, přitom v průměru nyní penzi pobírají přes 18 let. U žen je to téměř o deset let déle.
Jak tomu bývá v zahraničí?
Vzhledem k tomu, že se podmínky pro získání nároku na starobní důchod v jednotlivých zemích liší, je srovnání se zahraničím obtížné. Obecně lze však říci, že z mezinárodního srovnání evropských zemí vychází ve věci délky pobírání penze jako vítězové senioři z Itálie, Lucemburska a Řecka. Do důchodu totiž obvykle odcházejí dříve než jinde, a navíc ve všech těchto třech státech mají lidé oproti ostatním Evropanům poměrně vysokou naději na dožití. Kupříkladu v Lucembursku muži i ženy odcházejí do důchodu v 65 letech a muži mají pravděpodobnost dožití 80 let, ženy ještě o pět let více.
Jaká je průměrná starobní penze a jak se mění její vztah k průměrné mzdě?
V loňském roce dosáhla průměrná mzda 39 858 korun a průměrný důchod výše 18 060 korun. Průměrný důchod tedy činil 45 procent průměrné mzdy.
Jaký je nyní nejvyšší vyplácený starobní důchod v ČR?
Podle statistik ČSSZ nejvyšší vyměřené důchody převyšují částku 70 tisíc korun. Počet takto vysoko vyměřených důchodů přitom zejména v posledních letech raketově roste. Zatímco ještě v roce 2019 přes 70 tisíc korun pobíralo jen šest důchodců, v roce 2021 jich bylo už 14. Loni se ale jejich počet vyšplhal dokonce na 51.
Kolik je v Česku „bohatých“ důchodců, jejichž penze měsíčně překračuje 30 tisíc korun?
Také jejich počet stále rychle roste. Zatímco ještě v roce 2020 bylo takových dobře situovaných seniorů 7 110, v roce 2021 jejich počet stoupl na 11 808. Mnohem větší nárůst jejich počtu statistiky zaznamenaly v minulém roce, kdy jich bylo dokonce 31 251.
Kolik stát ročně zaplatí na důchodech a jak významnou část jeho výdajů to představuje?
Částka vyplacená na důchodech vzhledem k rostoucímu počtu důchodců stále roste, a znamená vysokou zátěž pro rozpočet. Jestliže v roce 2021 činily celkové výdaje státního rozpočtu 1 906 miliard korun a důchody se na nich podílely částkou 530 miliard korun, loni se rozpočtové výdaje vyšplhaly na 1 984 miliard korun, z toho výdaje na důchod až na 588 miliard korun. I proto politici začínají častěji než dosud mluvit o potřebě reformy penzijního systému.
Na důchody už teď nemáme. Víc vyplatíme, než kolik na pojištění vybereme. Letos si budeme půjčovat cca 80 miliard korun. Kde si stát půjčuje a za jaký úrok?
Stát na financování svého dluhu (včetně toho, že si půjčuje na penze) získává prostředky ze svých dluhopisů. Jejich držitelům platí úroky, a ty rostou. Pro představu: v prosinci loňského roku činil výnos českých desetiletých dluhopisů 4,71 procenta, zatímco o rok dříve to bylo jen 2,62 procenta.
Vláda v rámci penzijní reformy uvažuje o posunutí věku odchodu do penze. Místo dosavadních 65 let by to bylo až 68. Pro jaké ročníky či profese?
Konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Dnes je věkový strop 65 let. Podle jedné z verzí, která zatím unikla do médií, by se věk odchodu do důchodu měl postupně zvyšovat tempem o jeden měsíc za rok. Přes hranici 65 let by se mohl přehoupnout v roce 2034 a věku 68 let by dosáhl v roce 2070. Šanci odejít do důchodu dříve by mohly mít ale náročné profese, třeba montážní dělníci anebo horníci.
Z kterých částí se každý starobní důchod skládá a jakým způsobem se vypočítají?
Důchod se skládá ze dvou složek. Tou první je základní výměra stanovená pevnou částkou všem důchodcům. Ta nyní činí 4 040 korun měsíčně. Druhou částí je procentní výměra. Ta se stanovuje individuálně v každém konkrétním případě procentní sazbou podle získané doby pojištění.
Výdaje na penze v uplynulých letech
| Rok | Výdaje státního rozpočtu celkem (v mld. korun) | Z toho výdaje na důchody (v mld. korun) |
| 2018 | 1400,97 | 433,83 |
| 2019 | 1551,74 | 471,58 |
| 2020 | 1842,93 | 519,54 |
| 2021 | 1906,93 | 530,50 |
| 2022 | 1984,81 | 588,03 |
Zdroj: Ministerstvo financí
Valorizace důchodů
Co je to valorizace důchodů a proč se důchody valorizují?
Vzhledem k inflaci, tedy růstu cenové hladiny u zboží a služeb, si toho důchodci za svou penzi mohou kupovat méně. Vláda se to proto snaží vyřešit zvýšením důchodu, a sice právě o výši inflace a zároveň o polovinu růstu reálných mezd.
Jaký je rozdíl mezi řádnou a mimořádnou valorizací?
Řádnou valorizací stát vyrovnává snížení reálného příjmu důchodců vždy v lednu kalendářního roku. Pokud ovšem inflace rychle roste i v dalších měsících, jako tomu bylo v minulém i v letošním roce, musí ze zákona valorizovat penze opakovaně.
Podle jakých kritérií se teď mimořádná valorizace řídí?
Vláda k mimořádné valorizaci musí přistoupit, pokud ceny od posledního navýšení penzí vzrostou nejméně o pět procent. Dalším kritériem je i polovina růstu reálných mezd.
Jaké změny výpočtu valorizace vláda v minulých letech uskutečnila a jaké chystá nyní?
Ještě do roku 2018 se do valorizace započítával růst reálných mezd pouze z jedné třetiny. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se pravidla pro valorizace měla zejména kvůli úsporám k tomuto původnímu modelu vrátit.
Jak je to s výchovným
Proč vláda nově zavedla výchovné k důchodům?
Důvodem je vyrovnat nepoměr ve výši důchodu vyměřeného ženám oproti mužům. Těm se totiž do důchodu započítává příjem ze zaměstnání i za roky, které jejich partnerky strávily doma péčí o jejich společné děti. Aby si zejména tyto matky polepšily, dostanou na přilepšenou k penzi 500 korun měsíčně za každé vychované dítě.
O kolik procent měly ženy dosud nižší penze?
Kupříkladu loni činil průměrný důchod 18 061 korun. Zatímco muži tehdy v průměru pobírali 19 755 korun, u žen to bylo pouze 16 484 korun. Průměrný ženský důchod tedy činil pouze 83,44 procenta toho mužského.
Co vše je nutné k získání výchovného prokázat?
Ženy, které pobíraly starobní důchod už před 1. lednem letošního roku, nemusely prokázat nic. Úřady jim je od lednové výplaty důchodu přiznaly automaticky. Muži a také všechny ženy, které do důchodu odejdou letos i později, si o ně ale už musí požádat spolu s žádostí o důchod. Musí přitom doložit čestné prohlášení, že právě oni zajišťovali výchovu dítěte v největším rozsahu.
Kolik peněz tedy díky výchovnému mohou ženy dostat navíc?
Záleží na počtu vychovaných dětí. Nárok mají na 500 korun za každé. Pokud tedy žena vychovala například čtyři děti, důchod se jí rázem zvýší o dvě tisícovky.
Mohou výchovné dostat také muži?
Vyloučeno to sice není, ale šanci mají zřejmě například jen vdovci, kteří se o děti starali sami po smrti manželky. S nepořízenou například odcházeli muži, jejichž manželka sice už zemřela, ale oni v době výchovy malých dětí stále chodili do práce.
Jak úředníci rozhodují, zda přiznat výchovné ženě, anebo muži?
Zjistí si z dokumentace, který z rodičů měl v době péče o malé děti výpadek příjmů. Obvykle to byla žena a muži dostávali od zaměstnavatele stejně peněz jako dřív. Z nich se jim proto vypočítal také vyšší důchod než jejich manželce. Nárok na výchovné má tedy zpravidla žena. Pokud je ale po smrti, zanikl tím i její nárok a stát ušetří.
Kde se mohou odmítnutí žadatelé o výchovné bránit proti zamítavému verdiktu?
Každý případ se posuzuje individuálně. Pokud se žadatel odmítnutý úředníky domnívá, že je v právu, může se písemně odvolat. Kam přesně mají takoví lidé své námitky adresovat, se dozvědí z písemného rozhodnutí, jímž byla jejich žádost zamítnuta.
Jak je to s výchovným u seniorek, které pobírají invalidní důchod?
Seniorky, které pobírají invalidní důchod, protože jim jej stát vyměřil ve větší výši než starobní, mají zatím smůlu. Na výchovné nemají nárok, i kdyby třeba vychovaly spoustu dětí. Musí si tedy buď vybrat méně výhodný a nižší starobní důchod, anebo počkat do 65 let. Po jejich dosažení se jim invalidní důchod automaticky překlopí na starobní, a tedy i ony budou mít na výchovné nárok.
Jaké námitky mají proti zavedení výchovného někteří ekonomové a čím je zdůvodňují?
Kupříkladu podle ekonoma Pavla Kohouta ženy sice skutečně pobírají nižší penzi než muži, ale zato po delší dobu. Navíc jde podle jeho názoru o nesystémové opatření, jímž si politici jen kupují popularitu. Vyplácená částka totiž podle něj nevychází ze žádných propočtů. Není příliš malá, aby se nad ní mávlo rukou, ale zase ani příliš velká, aby ji systém nyní nedokázal unést.
Část politiků chce výchovné zrušit, nebo ho časově omezit. Jaké návrhy zatím padly?
Za „zbytečné“ označila výchovné Národní ekonomická rada vlády. Při současném špatném stavu veřejných financí jde o novou výdajovou položku, kterou vláda nedokázala kompenzovat vyššími příjmy či snížením jiných výdajů. Ani v této věci není zatím nic jistého. Hovoří se ale o variantách, jako je omezení jeho vyplácení na kratší dobu, jen některým výrazně znevýhodněným ženám, anebo dokonce o jeho úplném zrušení kvůli úsporám.
