Penzisté se ale o peníze nemusí bát. Důchody totiž patří mezi takzvané mandatorní výdaje státu. Musí je tedy ze zákona zaplatit. Peníze, kterých se na důchodovém účtu nedostává, proto musí „záplatovat“ odjinud. Vláda tedy buď ušetří na něčem jiném, nebo si musí půjčit.

Proč nyní na důchody chybí tolik peněz? Hlavně kvůli mimořádným valorizacím, které vycházejí z inflace a růstu reálných mezd. Ty ale nyní nerostou, takže lidé odvádějí méně peněz na důchodové pojištění. Rychle rostoucí inflace naopak výdaje zvyšuje.

Kde vzít peníze

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda připomíná, že v konečném souhrnu může systému chybět ještě mnohem více peněz. Je to proto, že kvůli změně způsobu valorizace, kterou prosadila vláda přes nesouhlas opozice, poslanci ANO podali ústavní stížnost. O její oprávněnosti bude rozhodovat Ústavní soud. Co by se stalo, kdyby změnu neposvětil? „Prohloubil by se celkový deficit veřejných financí. O zhruba 20 miliard korun,“ uvedl Kovanda.

Ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec
Tomáš Machanec: Když se důchody nezmění, hrozí časem mnohem větší škrty

Obávají se toho také další odborníci. „Pokud by to Ústavní soud shodil, pak samozřejmě platí to původní znění. Musí se tedy valorizovat podle něj a domnívám se, že by se musely i doplatit důchody podle původního konceptu,“ řekl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Právě prodražující se důchody jsou důvodem, proč ekonomové opakují, že důchodový systém je potřeba reformovat. „Pokud se nevybere dost peněz na sociálním pojištění, bude se muset rozdíl pokrýt na úkor jiných věcí,“ upozornil ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

Kdo dokáže žádost o důchod vyřešit pohodlným způsobem z domova a potřebné doklady dodat přes internet, ušetří práci pracovníkům sociálky a sobě zase čekání a starosti
Jak nepřijít v důchodu o peníze? Mít doklady, radí úředníci po kauze Vondráčková

Ani státní dluh není zadarmo. Za různé dluhopisy a úvěry od mezinárodních institucí si vláda musí připlatit, jde o úroky i různé související poplatky. V roce 2020 ji to přišlo na 40,15 miliardy, loni to už bylo 49,71 miliardy korun. „V každém případě to s časem roste, a pokud by se deficitní situace nezlepšila, trh bude požadovat stále větší a větší úrokovou míru,“ varoval Münich.