Machek uvedl, že skladování dusičnanu amonného je v Česku přísně kontrolováno. V Bejrútu údajně explodovalo na 2750 tun této látky, české sklady jsou podle mluvčího daleko menší. "Podmínky pro skladování jsou regulovány ministerstvem zemědělství. Jsou poměrně jednoduché - musí být odděleně od hořlavých látek, což je logické, a zároveň musí být skladovací prostory zabezpečeny proti zneužití," uvedl.

Následky exploze v libanonském Bejrútu
Chaos a zmar v bejrútském přístavu. Všude jsou těla, lidé hledají své blízké

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha dnes ČTK řekl, že riziko samovznícení a následného výbuchu podobných průmyslových hnojiv je prakticky vyloučené. "Zemědělci musejí nejen dusíkatá hnojiva skladovat na suchých, dobře větratelných místech bez přístupu přímého slunečního svitu. Podmínky skladování a evidence hnojiv jsou kontrolovány a případné porušení pravidel je sankcionováno," uvedl.

Každoroční případy 

Česká vláda na konci června schválila návrh zákona o prekurzorech výbušnin, díky které má být v ČR ještě těžší než doposud vyrobit si podomácku výbušniny. Za takzvané prekurzory výbušnin označuje navrhovaná legislativní úprava mimo jiné právě dusičnan amonný obsahující více než 16 procent dusíku. "Přístup osob z řad široké veřejnosti k prekurzorům výbušnin podléhajícím omezení navrhovaná právní úprava navrhuje zakázat," řekl tehdy ČTK Machek.

V libanonském Bejrútu explodoval sklad s vysoce výbušným dusičnanem sodným.
Neštěstí v Bejrútu si vyžádalo přes 130 mrtvých. Na místě byl i český turista

Podle informací ČTK od výrobců hnojiv není většinou prodávané hnojivo z dusičnanu amonného výbušninou, jako výbušnina se používá ve formě s topným olejem (tzv. ANFO - ammonium nitrate fuel oil), hnojivo naopak musí splňovat protivýbušná kritéria.

Dusičnan amonný je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně.