Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dvacet let už cinkáme 
v kapse českou korunou

Jablonec n. N., Praha – Kolky z Kolumbie, mince z Německa. Prostě světová akce. Češi a Slováci se 8. února 1993 probudili do státu s vlastními korunami. Měnová odluka byla skutečná tečka za roztržením kdysi společného Československa. Slovensku zůstala mincovna v Kremnici, Česku zase tiskárna cenin.

7.2.2013 1
SDÍLEJ:

Jablonec se stal mincovním městem České republiky. České koruny tu razí dvacet let. Foto: Deník

Větší bankovky obou států tehdy během jednoho měsíce „ozdobily" kolky, výjimkou byla dvousetkoruna s Komenským. Mince se do oběhu dostaly do čtyř měsíců. Koruna česká začala s tímto datem existovat de facto, ale de jure platila už od 1. ledna 1993.

„… I únorová měnová odluka si zaslouží přívlastek sametová, neboť proběhla organizovaně, bez jakýchkoli excesů a reminiscencí na měnovou reformu z roku 1953," konstatoval tehdejší guvernér České národní banky (ČNB) Josef Tošovský. Rozdělení měny se totiž nedá redukovat na mediálně nejzajímavější výměnu bankovek.

Jablonec – mincovní město republiky

Prázdné místo na trhu se rozhodli zaplnit Jablonečtí. Začali se intenzivně připravovat a vyjednávat. Především v předstihu.

„Oslovil jsem Českou národní banku a začal jezdit na jednání, byla to super tajná věc. Ačkoliv měli informace o rozpadu mnohem dřív než my, tvářili se k naší nabídce neutrálně. Nechali nás, ať jim ukážeme, co bychom dokázali nabídnout. Přitom už v té době pracovali na měnové odluce, jednali se zahraničními výrobci a dokonce vyhlásili tajný tendr," uvedl pro Deník zakladatel a pozdější ředitel České mincovny v Jablonci nad Nisou Jan Vízek.

Zlom nastal, když zástupci ČNB přijeli do Jablonce a navštívili Bižuterii. Viděli dlouhou tradici a zkušenosti ve strojírenské výrobě i kvalitní pracovníky. „V té době jsme zaměstnávali přes padesát rytců," poznamenal Vízek.

„Uviděli, že by se tu mince daly razit s minimálními náklady. Základním předpokladem totiž bylo, že na nutné investice nedostaneme od ČNB žádné garance, ale bylo patrné, že jako stabilní, prosperující firma s tím nebudeme mít problém," zavzpomínal Vízek na začátky výroby.

Na rozdíl od jiných českých podniků, rovněž specializovaných na lisování kovů za studena, se totiž mincovna nezajímala o peníze na výstavbu nových provozů. „Ale o podmínky, za nichž by ČNB byla ochotna mince od nové české mincovny odebírat," konstatuje Leopold Surga v publikaci, kterou ČNB k výročí měnové odluky vydala.

První české peníze přivezli ale z ciziny. Mince v hodnotách 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč pocházely z Hamburku a nové české bankovky z Anglie. Novou dvousetkorunu a tisícikorunu už od počátku tiskla Státní tiskárna cenin.

První lisy vydaly padesátníky

1. července 1993 se lisy v jablonecké mincovně rozjely naostro a začaly chrlit padesátihaléře. Razidla se zatím dovážela. Pro hliníkové mince nižší hodnoty se vyráběla v Německu, pro koruny, dvoukoruny a pětikoruny byla první razidla vyrobena v Kanadě. Bimetalová padesátikoruna se v Jablonci v tu dobu ještě nerazila.

Jablonec se stal mincovním městem a nejen to. Výhoda umístění mincovny ve městě s tradicí uměleckých výrobků se projevila později, po zahájení výroby pamětních mincí. Na jablonecké Střední uměleckoprůmyslové škole byla otevřena nástavba mincovní a medailérské tvorby v podobě vyšší odborné školy, jejíž studenti a absolventi se zapojili do soutěží na návrhy českých pamětních mincí. „Tím se výrazně zvýšila konkurence mezi výtvarníky, která se projevuje především novými názory a novým přístupem ke tvorbě návrhů a přispívá k větší pestrosti realizovaných mincí," vyzdvihuje Surga.

Oldřich Kulhánek se výročí nedočkal

Ačkoliv se na první pohled nezdá vazba mezi autorem našich bankovek Oldřichem Kulhánkem a Českou mincovnou v Jablonci úzká, opak je pravdou. Česká mincovna začala emitovat v roce 2010 kilové medaile z ryzího zlata s tématem českých bankovek. První ze série byl motiv z pětitisícovky a výtvarně se na ní podílel vedle Kulhánka i Vladimír Oppl. To oni dva s nápadem do mincovny přišli.

Tato dvojice ztvárnila podklady pro další dvě kilovky ze série, 2000 a 1000 korun. Plánovali vyčerpat všechny možnosti. Grafik, malíř a ilustrátor Oldřich Kulhánek ale náhle v pondělí 28. ledna letošního roku ve dvaasedmdesáti letech zemřel.

Jedním z posledních děl, které stihl dokončit, je zřejmě grafický podklad pro medaili s motivem Boženy Němcové pro Českou mincovnu. „Grafické podklady dokončil pan Kulhánek v minulém týdnu a ještě je stihl předat medailérovi Vladimíru Opplovi," řekl ředitel mincovny Radek Šulta.

Nová medaile s Boženou Němcovou by se podle předběžných odhadů měla prodávat za 1,45 milionu korun. Razit by se měla podle emisního plánu už v březnu.

Autor: Lenka Klimentová

7.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Kateřina Perknerová.
9

Komentář Kateřiny Perknerové: Chraňte si hrdla i majetek, parlament zasedá

Bývalá politická vězenkyně Mária Matejčíková převzala 17. listopadu v pražském Národním divadle Cenu Paměti národa. Gratuluje jí moderátor večera Martin Veselovský.
AKTUALIZOVÁNO
1

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Extraliga po 22. kole: Sparta konečně vítězně. Derby severu pro Vervu

/FOTOGALERIE/ Jedni se po reprezentační přestávce zvedají, druhým to skřípe. Mluvit by o tom mohla brněnská Kometa, která ve středu doma padla s Pardubicemi a v pátek doma nestačila 1:3 na Vítkovice. Pád pokračuje i v Mladé Boleslavi, kde vedení dnes odvolalo trenéra Augustu. Proti Hradci tak tým vedla dvojice asistentů Žabka – Ujčík, ale ani to na výhru nestačilo.

Rekordní léto cestovek. Kam Češi letos létali nejvíc?

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Nejvíce Čechů v historii letělo letos v létě na dovolenou k moři.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Univerzita Karlova ocenila vynikajícího učitele a vzdělávací počin

Univerzita Karlova dnes opět při příležitosti 17. listopadu ocenila vynikající vyučující a vzdělávací počiny. Cenu Arnošta z Pardubic získal profesor Petr Charvát z pedagogické fakulty a tým z právnické fakulty za program Street Law - zažít právo jinak. In memoriam byl v Karolinu oceněn za přínos světové vědě, pedagogické činnosti a popularizaci vědy Jan Suda. ČTK o tom informoval mluvčí univerzity Václav Hájek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT