Euro se po rozhodnutí ECB propadlo na nové jedenáctileté minimum vůči dolaru, naopak ceny evropských akcií se vyšplhaly na nové maximum za sedm let. Ohlášená částka zahrnuje nejen vládní dluhopisy, ale i dluhopisy soukromých společností. ECB tak rozšiřuje některé programy nákupu aktiv zahájené již v loňském roce. „V rámci tohoto rozšířeného programu dosáhnou celkové měsíční nákupy cenných papírů veřejného i soukromého sektoru 60 miliard eur," uvedl Draghi.

ECB přistoupila k nákupu vládních dluhopisů navzdory odporu ze strany Německa. Do září příštího roku by měla banka v rámci svého nového programu napumpovat do ekonomiky více než bilion eur (téměř 28 bilionů Kč). Do nákupu vládních dluhopisů budou zahrnuty i země využívající záchranné programy, což je například Řecko. V případě těchto zemí však budou platit určitá dodatečná kritéria.

Nákupem dluhopisů donedávna pomáhala ekonomice také například americká centrální banka (Fed), ta však loni kvantitativní uvolňování ukončila a nyní se připravuje ke zvyšování úroků. Rozdílné nasměrování měnové politiky v USA a v eurozóně, stejně jako odlišná kondice obou hospodářských bloků, již delší dobu tlačí dolů kurz eura vůči americkému dolaru.

Jednotná evropská měna se dnes k dolaru propadla o více než procento a oslabovala i k dalším měnám. Oslabování eura dnes například přimělo dánskou centrální banku, aby ve snaze omezit růst domácí měny již podruhé v tomto týdnu přikročila ke snížení svých úrokových sazeb.

ECB již loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Dnes banka nechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,05 procenta a nezměnila ani zbylé dvě okrajové sazby.

Snahou centrální banky je vedle podpory hospodářského růstu také odvrátit deflaci. Eurozóna se předloni vymanila z nejdelší hospodářské recese, která trvala rok a půl. Hospodářské oživení však zůstává křehké a spotřebitelské ceny navíc tlačí dolů levnější ropa.

Reformy

Proti kvantitativnímu uvolňování se dlouhodobě staví vlivná německá centrální banka. Panují totiž obavy, že tento druh podpory by mohl v některých zemích eurozóny vést k odkládání nutných hospodářských reforem. Odborníci upozorňují, že sama ECB všechny ekonomické problémy v eurozóně vyřešit nemůže.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zdůraznila, že kroky ECB nezbavují evropské vlády povinnosti reformovat každá svou ekonomiku.

Očekávání, že ECB přikročí ke kvantitativnímu uvolňování měnové politiky tento měsíc posílila zpráva o prosincovém vývoji inflace v zemích platících eurem. Spotřebitelské ceny podle ní meziročně klesly o 0,2 procenta, a eurozóna se tak poprvé od roku 2009 dostala do deflace. Draghi dnes upozorni, že spotřebitelské ceny by mohly pokračovat v poklesu i v několika dalších měsících. Dlouhodobým cílem ECB je přitom držet růst cen těsně pod dvěma procenty.

Mezinárodní měnový fond (MMF) navíc tento týden snížil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,2 procenta z dříve předpokládaných 1,4 procenta. Loni podle MMF dosáhl hospodářský růst v eurozóně 0,8 procenta. Šéfka MMF Christine Lagardeová dnes řekla, že rozhodnutí ECB zahájit kvantitativní uvolňování vítá. Kromě podpory inflace očekává rovněž pokles nákladů na úvěry, upozornila ale zároveň na nutnost zajistit strukturální a další reformy, což je úkol pro vlády jednotlivých zemí.