Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

EK navrhla strop pro mezibankovní poplatky u transakcí s kartami

Brusel - Evropská komise navrhla omezit výši poplatků, které si banky mezi sebou účtují při transakcích s platebními kartami. U debetních karet byl měl být poplatek nejvýš 0,2 procenta hodnoty platby a u kreditních karet 0,3 procenta. Opatření má podle komise snížit náklady držitelů karet i obchodníků.

24.7.2013 AKTUALIZOVÁNO 24.7.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Komise také navrhla zakázat příplatek, který si účtují některé společnosti za platby kartami. Nejčastěji tento příplatek, který může dosahovat až deset eur (260 korun), účtují aerolinky. Podle komise může tento zákaz ušetřit spotřebitelům 730 milionů eur (19 miliard korun) ročně.

Limit na mezibankovní poplatky u plateb kartou by mohl obchodníkům ušetřit až šest miliard eur ročně, tvrdí komise. Omezení bude nejprve zavedeno u přeshraničních transakcí, tedy u případů, kdy majitel karty s ní platí v zahraničí. Po 22 měsících má limit platit i pro vnitrostátní platby.

Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Smyslem mezibankovního poplatku oficiálně je podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávají karty jako Visa a MasterCard. Podle komise však banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak přenese do ceny zboží či služby, aniž si toho je vědom zákazník – i ten, který platí hotovostí.

V ČR jsou mezibankovní poplatky nejvyšší v EU

Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V České republice patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším – u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru, a v případě Visa v Německu.

Strop na mezibankovní poplatky sníží náklady pro obchodníky i spotřebitele a pomůže vytvořit celoevropský trh platebních transakcí se stejnými pravidly, uvedla komise.

Návrh uvítaly největší evropská organizace spotřebitelů BEUC a sdružení obchodníků EuroCommerce, ale kritizovala jej společnost MasterCard. „Jsme znepokojeni tím, že … ve skutečnosti poškodí spotřebitele a malé obchodníky a poškodí konkurenci," uvedl dnes prezident MasterCard Europe Javier Pérez.

Výhrady má Sdružení českých spotřebitelů. Jeho předseda Libor Dupal míní, že pokud komise uměle sníží mezibankovní poplatky, všechny zainteresované strany, tedy stát, zákazníci i malí a střední podnikatelé, budou zřejmě tratit. "Zavedení regulace bankovních poplatků mezi obchodem a bankou nemá žádný přínos pro spotřebitele. Obchodník o ušetřené náklady jen zvyšuje svůj profit. Bankovní domy jsou nuceny si vše vynahradit na spotřebitelích ve formě vyšších poplatků souvisejících s pořízením či používáním karty," upozornil Dupal.

Odpůrci regulace, tedy především právě vydavatelé karet, tvrdí, že je lepší vše nechat na působení trhu. Banky podle nich nakonec stejně přenesou ztráty po snížení poplatků na obchodníky a majitele karet – zvýšením ročního poplatku za užívání karty.

Komise ale namítá, že v tom případě ale půjde o otevřený, a nikoli skrytý poplatek a zákazník si bude moci v takovém případě vybrat mezi bankami. Komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia připomněl, že v některých zemích, jako je Dánsko, mezibankovní poplatky neexistují a na cenách karet se to neprojevilo.

Obdobná regulace ve Spojených státech

Komise také uvedla, že po zavedení obdobné regulace ve Spojených státech banky nejdříve hrozily zvýšením poplatků za karty, ale nakonec od toho kvůli negativní reakci spotřebitelů ustoupily. Stejně tak ve Švýcarsku s poklesem mezibankovních poplatků klesaly i poplatky za karty.

„Je dobrá zpráva, že tyto nespravedlivé příplatky budou patřit minulosti. Firmy je bezostyšně využívaly k získání peněz navíc od lidí platících kartou. Tyto praktiky evropské spotřebitele v zásadě trestaly, když platili kartou," uvedla generální ředitelka BEUC Monique Goyensová.

Asociace obchodníků EuroCommerce uvítala návrh komise jako krok správným směrem. Podle ní by ale bylo lepší, kdyby poplatky byly zrušeny úplně nebo byl jejich strop ještě nižší.

V roce 2011 bylo v EU vydáno 727 milionů platebních karet. Objem transakcí dosáhl 1,9 bilionu eur (49 bilionů korun). Visa a MasterCard ovládají asi 90 procent tohoto trhu. Obchodníci platí svým bankám za karetní transakce asi 13 miliard eur.

Aby dnešní návrh vstoupil v platnost, musí jej schválit členské země a Evropský parlament.

Autor: ČTK

24.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vteřiny dne

Vteřiny víkendu. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Jiří Běhounek.
15

Sjezd ČSSD se uskuteční již v únoru, o post šéfa se hlásí Běhounek

AKTUALIZOVÁNO

Bendl ostrouhal. Soud přepočítal hlasy a ve sněmovně jej střídá Kupka

Na pondělní ustavující schůzi půjde za středočeskou ODS čtveřice politiků ve složení Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Vojtěch Munzar – a Martin Kupka. Původně ohlášené ohájení poslaneckého mandátu historicky prvním středočeským hejtmanem a pozdějším ministrem Petrem Bendlem tedy neplatí. 

AKTUALIZOVÁNO

Motorest u dálnice zřejmě vzplanul od komína. Škoda jde do desítek milionů

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Mohutný požár se obešel bez zranění – a podařilo se zabránit jeho rozšíření. To jsou zřejmě jediné příznivé zprávy spojené s řáděním plamenů, které v sobotu hodinu a čtvrt před polednem zachvátily restaurační provoz v sousedství dálnice D10 u Hlavence na Praze-východ. Tomu, že Motorest 4 kameny, známý i v nedaleké Mladé Boleslavi a v Praze, zachvátil požár velkého rozsahu, už zdaleka nasvědčoval hustý tým valící se ze střechy budovy postavené ve stylu koliby, jímž probleskovaly plameny. Objekt požár zcela zničil i s veškerým vybavením. Škoda se odhaduje na 30 milionů korun.

Na černý trh v Kábulu se prý dostal alkohol, určený původně evropským diplomatům

V afghánském hlavním městě Kábulu se zřejmě na černém trhu prodává nezákonně alkohol, který do Afghánistánu dovezla diplomatická mise EU. Věcí už se zabývají evropští vyšetřovatelé, uvedl mluvčí AFP.

AKTUALIZOVÁNO

Tomáš Hradílek je v nemocnici. Nelze přihlížet smrti vlastního otce, říká dcera

Bývalý disident a ministr vnitra Tomáš Hradílek ukončil po 17 dnech hladovku, kterou držel kvůli opětovné kandidatuře prezidenta Miloše Zemana. Chtěl, aby Zeman již nekandidoval na Hrad. Hradílek s hladovkou přestal na nátlak rodiny, nyní je v péči lékařů. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT