Komise také navrhla zakázat příplatek, který si účtují některé společnosti za platby kartami. Nejčastěji tento příplatek, který může dosahovat až deset eur (260 korun), účtují aerolinky. Podle komise může tento zákaz ušetřit spotřebitelům 730 milionů eur (19 miliard korun) ročně.

Limit na mezibankovní poplatky u plateb kartou by mohl obchodníkům ušetřit až šest miliard eur ročně, tvrdí komise. Omezení bude nejprve zavedeno u přeshraničních transakcí, tedy u případů, kdy majitel karty s ní platí v zahraničí. Po 22 měsících má limit platit i pro vnitrostátní platby.

Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Smyslem mezibankovního poplatku oficiálně je podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávají karty jako Visa a MasterCard. Podle komise však banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak přenese do ceny zboží či služby, aniž si toho je vědom zákazník – i ten, který platí hotovostí.

V ČR jsou mezibankovní poplatky nejvyšší v EU

Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V České republice patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším – u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru, a v případě Visa v Německu.

Strop na mezibankovní poplatky sníží náklady pro obchodníky i spotřebitele a pomůže vytvořit celoevropský trh platebních transakcí se stejnými pravidly, uvedla komise.

Návrh uvítaly největší evropská organizace spotřebitelů BEUC a sdružení obchodníků EuroCommerce, ale kritizovala jej společnost MasterCard. „Jsme znepokojeni tím, že … ve skutečnosti poškodí spotřebitele a malé obchodníky a poškodí konkurenci," uvedl dnes prezident MasterCard Europe Javier Pérez.

Výhrady má Sdružení českých spotřebitelů. Jeho předseda Libor Dupal míní, že pokud komise uměle sníží mezibankovní poplatky, všechny zainteresované strany, tedy stát, zákazníci i malí a střední podnikatelé, budou zřejmě tratit. "Zavedení regulace bankovních poplatků mezi obchodem a bankou nemá žádný přínos pro spotřebitele. Obchodník o ušetřené náklady jen zvyšuje svůj profit. Bankovní domy jsou nuceny si vše vynahradit na spotřebitelích ve formě vyšších poplatků souvisejících s pořízením či používáním karty," upozornil Dupal.

Odpůrci regulace, tedy především právě vydavatelé karet, tvrdí, že je lepší vše nechat na působení trhu. Banky podle nich nakonec stejně přenesou ztráty po snížení poplatků na obchodníky a majitele karet – zvýšením ročního poplatku za užívání karty.

Komise ale namítá, že v tom případě ale půjde o otevřený, a nikoli skrytý poplatek a zákazník si bude moci v takovém případě vybrat mezi bankami. Komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia připomněl, že v některých zemích, jako je Dánsko, mezibankovní poplatky neexistují a na cenách karet se to neprojevilo.

Obdobná regulace ve Spojených státech

Komise také uvedla, že po zavedení obdobné regulace ve Spojených státech banky nejdříve hrozily zvýšením poplatků za karty, ale nakonec od toho kvůli negativní reakci spotřebitelů ustoupily. Stejně tak ve Švýcarsku s poklesem mezibankovních poplatků klesaly i poplatky za karty.

„Je dobrá zpráva, že tyto nespravedlivé příplatky budou patřit minulosti. Firmy je bezostyšně využívaly k získání peněz navíc od lidí platících kartou. Tyto praktiky evropské spotřebitele v zásadě trestaly, když platili kartou," uvedla generální ředitelka BEUC Monique Goyensová.

Asociace obchodníků EuroCommerce uvítala návrh komise jako krok správným směrem. Podle ní by ale bylo lepší, kdyby poplatky byly zrušeny úplně nebo byl jejich strop ještě nižší.

V roce 2011 bylo v EU vydáno 727 milionů platebních karet. Objem transakcí dosáhl 1,9 bilionu eur (49 bilionů korun). Visa a MasterCard ovládají asi 90 procent tohoto trhu. Obchodníci platí svým bankám za karetní transakce asi 13 miliard eur.

Aby dnešní návrh vstoupil v platnost, musí jej schválit členské země a Evropský parlament.