Ročně v Česku na následky znečištění ovzduší předčasně zemře kolem 11 tisíc lidí, asi desetina všech zemřelých. Nejčastější příčinou těchto úmrtí je mikroskopický prach v ovzduší. Nebezpečně mnoho prachu, který způsobuje i chronická onemocnění dýchacího ústrojí, srdce a cév, obsahuje podle Světové zdravotnické organizace vzduch nad celým Českem s výjimkou nejodlehlejších částí Šumavy.

Kromě uhelných elektráren a tepláren jsou hlavním zdrojem znečištění lokální topeniště. Mnoho majitelů rodinných domů si již vyměnilo své staré kotle na uhlí za modernější.

Čoudí hlavně nemajetní

Zejména lidé z nižších příjmových skupin však zatím stojí stranou a stále topí v zastaralých kamnech, jejichž kouř škodí jim i sousedům.

„Od lidí, které trápí existenční problémy a kteří si nemohou dovolit třeba návštěvu restaurace, nemůžeme očekávat, že se zapojí do programů jako Zelená úsporám,“ řekl litvínovský zastupitel Petr Globočník (Strana zelených). „Vyžadovat po nich spoluúčast až stovek tisíc korun, to je trošku sci-fi,“ konstatoval. 

Právě na ty, jež kvůli nedostatku peněz často topí nejen uhlím, ale třeba i odpadky či PET lahvemi, se chce zaměřit Hnutí Duha. 

Pokud by se představy ochránců přírody vyplnily, stačilo by lidem dojít na úřad a s pomocí úředníka nebo sociálního pracovníka vyplnit příslušný formulář.

Nový kotel podle Hnutí Duha stojí v průměru přes 100 tisíc korun, kamna asi 40 tisíc. Podle odhadu autorů myšlenky by kompletní výměna starých kotlů na tuhá paliva v Česku přišla ještě asi na 40 miliard korun. 

Další daň?

Peníze na kotle by se podle Hnutí Duha měly najít díky zavedení uhlíkové daně. Měla by lidi motivovat, aby přešli na ekologicky šetrnější zdroje tepla – dřevo, peletky či plyn. „Zároveň by výnosy daně měly směřovat spolu s dalšími financemi na to, aby úřady lidem pomohly pořídit si nový kotel nebo kamna,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Ministerstvo životního prostředí ovšem ohledně uhlíkové daně zatím čeká na analýzu resortu financí.

„To je věc, která by se dotkla stovek tisíc lidí, a konkrétně právě těch sociálně nejslabších,“ řekla na adresu uhlíkové daně Deníku Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí. S dalšími penězi by měly podle Koželouha pomoci také evropské fondy, počítá i s příspěvkem obcí a krajů. 

Někde již pomáhají

Lidem, kteří nejsou schopni ušetřit na nový kotel ani si zařídit související administrativu, již pomáhají například v Moravskoslezském kraji. „Nyní v připravované 3. vlně kotlíkových dotací přicházíme po dohodě s kraji s pilotním programem pro Moravskoslezský kraj na bezúročné půjčky pro nákup kotlů,“ uvedla Pospíšilová. 

Ministerstvo využije specialisty na obecních úřadech, kteří s výměnami a administrativou ohledně půjček i kotlíkových dotací lidem pomohou. „Když se pilot osvědčí, chceme ho rozšířit i do dalších ekonomicky slabších krajů – Ústeckého nebo Karlovarského,“ dodala Pospíšilová. V Ústeckém kraji jsou nápadu nakloněni. „Zdánlivě to vypadá jednoduše – odeslat nějakou žádost, ale ti lidé často ani nemají přístup k internetu,“ uvedl předseda výboru pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova Ústeckého kraje Miroslav Andrt (ČSSD). Počítá proto se vstřícností úředníků.