Co jsou ty hlavní důvody, proč se nechávají lidé vyplácet na ruku bez danění? A bývá to častěji přání zaměstnance, nebo jsou k tomu pracovníci spíše donucení zaměstnavateli? 
Důvody pro toto jednání mohou být různé, často se prolínají, neexistuje přesná statistika, již proto, že stínová ekonomika je z definice skrytá. V zásadě jsou dva hlavní: První je požadavek zaměstnance, většinou z důvodu exekuce nebo jiné snahy skrývat příjmy. A pozor, daňová optimalizace není tak častá, jak by se mohlo zdát. Zaměstnavatel na to přistupuje v případě, kdy nedokáže najít adekvátní pracovní sílu jinak. A druhý důvod je tlak na nákladové úspory u zaměstnavatele, který staví zaměstnance do podřazeného postavení „akceptuj nebo běž“. Zde se jedná o opačnou situaci, kdy zaměstnanec nemá alternativu, a proto na takové podmínky přistupuje.

Jak krátkozraké je užívat si nezdaněných příjmů? Nakolik se to v budoucnosti vymstí? 
Je to velmi krátkozraké, protože historie oficiálních výdělků ovlivňuje váš blahobyt až do starobního důchodu, od žádostí o úvěr nebo hypotéku po výplatu mimořádných plateb, například v případě nemoci. Covid ukázal, že se může jednat i o lidi, kteří byli do té doby s důsledky stínové ekonomiky víceméně srozuměni.  

Jak je vlastně možné, že všichni o šedé ekonomice v gastronomii či stavebnictví vědí, mnohdy tam ani nejde sehnat práci jinak, ale stát s tím stále nedokázal nic efektivně udělat? 
Státní správu bych nepodceňoval, ale je to těžké, protože samozřejmě platí, že kde není žalobce, není soudce. To, jak moc porušujete zákon, není dáno jen výší hrozícího trestu, ale také pravděpodobností odhalení. K tomu, abyste stínovou ekonomiku potírala, potřebujete data. A data znamenají administrativní náklady na podnikatele, na voliče, což je nepopulární. Ukázala to i elektronická evidence tržeb (EET).

Jaký je vlastně váš názor na EET? Podle některých její zrušení přinese ještě více peněz točících se ve stínové ekonomice, podle jiných znamenala především zátěž pro podnikatele a příliš peněz do státní pokladny nepřinesla.  
Základní myšlenka byla nepochybně správná, ale jak to tak bývá, pokud u podobných velkých témat nehledáte shodu, ale prosazujete je na sílu a nerozptýlíte všechny obavy, stane se z toho politikum, z nějž se racionální debata vytratí. Chápu, že současná vláda splnila slib, s nímž šla do voleb, takže o to více se bude muset snažit v jiných oblastech.  

Co tedy vidíte jako nejefektivnější řešení na potření stínové ekonomiky? 
Jde o kombinaci několika faktorů. Jednak je to zvýšení finanční gramotnosti. Lidé si dlouhé roky neuvědomují, že ve stínové ekonomice kráčí k problémům. Když k nim dojdou, je pozdě a už se z nich nikdy nevymaní. Pak je to institucionální prostředí. Mělo by se vyplatit být součástí oficiální ekonomiky, ne té stínové, což v prostředí s vysokým zdaněním práce neplatí a platit nebude.  A zatřetí práce s morálkou. My se pořád divíme, že někde chybí peníze, ale přijde nám normální být součástí stínových transakcí, myslíme si, že neplatit daně je něco rebelského, protirežimního, ale to je největší mýlka.

Řidiči kamionů jsou klasicky zaměstnaní, nedělají nic nelegálního, ale systém, jakým je zaměstnavatel vyplácí, jim v budoucnu stačí jen na velmi malou penzi. Ilustrační foto
Řidič kamionu: Diety mi tvoří půlku platu. Co na stáří nenašetřím, to mít nebudu

Ochota občanů platit daně, tzv. daňový patriotismus, bývá o to vyšší, o co lepší jsou veřejné služby v jejich zemi a o co spravedlivější jim připadá tamější daný daňový systém. Jak jsou na tom v tomto vnímání Češi? 
Je to pravda. Myslím, že vnímání Čechů je v tomto zatíženo dědictvím minulého režimu, protože okrádat komunistický režim nebylo bráno jako velké morální dilema. Ovlivněno to je i obecně negativistickým nastavením Čechů, kdy fungující věci bereme jako danou věc, nefungující pak zveličujeme. Daňový patriotismus v České republice neexistuje, a dokud budou ve zkušenostech lidí převládat negativní zážitky, nezmění se to.    

Nejde v podstatě již o nějakou národní povahu danou odlišnou historickou zkušeností? To, co Čech bere jako „daňovou optimalizací“, Skandinávec hovoří o nepřípustném okrádání státu.  
Ano, věc má nepochybně historické příčiny, které ovlivňují třeba i přírodní podmínky. Ve skandinávských zemích bylo historicky bez spolupráce, solidarity a důvěry velice těžké žít. To se mezigeneračně přenáší a ovlivňuje vnímání efektivity veřejného sektoru. Mladý Švéd doma od rodičů od útlého dětství slyší, že vše funguje. Mladý Čech doma od útlého dětství slyší, že je všude nepořádek, plýtvání, korupce, svět je nespravedlivý a všichni jsou blbci. To nutně předurčí přístup k životu.