Předchozí
1 z 2
Další

„Setkávám se s nimi každoročně díky univerzitě třetího věku. Tak jako se mají dnes, se prý nikdy dříve neměli,“ říká expert na důchody.

Čím si vysvětlujete, že jihomoravští důchodci mají nižší důchody?
Jihomoravský kraj je zemědělská oblast a v zemědělství jsou obecně nižší platy. Vliv na to má také počet dětí. Jižní Morava je více religiózní a lidé měli více dětí než ve zbytku republiky. Ženy tudíž chodily do důchodu dříve, a proto měly i nižší důchod. Velmi důležitým faktorem je také to, jak dlouho člověk žije. Lidé se tady průměrně dožívají vyššího věku než například v Ústeckém kraji. Staří důchodci průměrnou výši důchodu snižují.

Zmenší se někdy rozdíly mezi kraji?
Pravděpodobně se zmenšovat nebudou, ale ani zvětšovat.

Brno je nad republikovým průměrem, Znojemsko naopak pod. Proč?
Znojemsko je mnohem více zemědělská oblast a důchody tam jsou proto nižší. Lidé také kvůli fyzicky náročné práci mohou odejít do předčasného důchodu, což zase snižuje průměrnou výši důchodu. Je téměř jisté, že to bude stejné i v budoucnu.

Co je důležité pro lidi, aby s důchody vycházeli?
Zejména složení domácnosti. Úplná domácnost se dvěma příjmy se má většinou dobře, mohou si dovolit třeba i dovolené v zahraničí. Jeden důchodce v domácnosti je už problém. Nejvíce ohrožené chudobou jsou vdovy, které nemají nárok na vdovský důchod. Zásadní z hlediska vyžití je také to, zda důchodce bydlí ve vlastním bytě, nebo v nájmu. Na vesnicích a v menších městech bydlí převážně ve vlastním. Brno je ale hodně privatizované a zhruba třetina důchodců je v nájmu. To je oproti zbytku republiky extrém.

Žije se tedy důchodcům v kraji lépe na venkově než ve městě?
Myslím si, že ne. Potraviny stojí téměř stejně, ve velkých obchodech jsou možná i levnější. Ve městě mají důchodci i nižší náklady na dopravu a dostanou se kamkoliv. K lékaři specialistovi to mají blízko. Mimo dostupnější zdravotnictví je tady pro ně také lepší kulturní vyžití. Mohou chodit do divadla nebo jinak aktivně trávit čas. Ve městech také mohou lépe čerpat slevy a úlevy.

Robert Jahoda∙ Narodil se 6. prosince 1974 ve Valticích na Břeclavsku.
∙ Vystudoval gymnázium na brněnské třídě Kapitána Jaroše.
∙ Jako vysokou školu vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
∙ Od roku 1998 na fakultě učí. V současnosti je docent.
∙ Věnuje se veřejným financím a sociálnímu systému.
∙ Nejvíce se zajímá o důchodový systém, který zkoumá už několik let.
∙ Volný čas tráví s manželkou a svými dětmi. Mimo jiné rád sportuje a nevyhýbá se žádnému sportu. Rád má zejména běh.

Které?
Například právě na kulturu nebo hromadnou dopravu. A zejména jsou to dávky na bydlení. Podle našich výzkumů se ale zdá, že velká část seniorských domácností, která má nárok na podobné dávky, je nečerpá. Možná o tom nevědí, což dávám za vinu sociálním pracovníkům. Může to ale také být proto, že se cítí být moc hrdí a od státu nic nechtějí. Možná už jim také chybí kognitivní schopnosti a nedokážou vyhodnotit, zda na to mají nárok, nebo ne. Mohou se i bát jednání s úřady, tady je zase velká role sociálních pracovníků. Obecně mám pocit, že v tom je rezerva sociálního systému.

Proč lidé stále pracují i v důchodovém věku?
Zejména proto, že se ještě necítí staří a rádi by nadále zůstali v pracovním kolektivu. Chtějí se cítit užiteční, ne odepsaní.

Je pro firmy výhodné je zaměstnat?
Určitě. Jsou flexibilní, mohou přijít do práce jeden týden a druhý ne. Naopak u čtyřicátníka s rodinou tohle není možné. Pokud také důchodce pracuje maximálně tři sta hodin ročně, zaměstnavatel má daňové úlevy. Někdo navíc může být v třiašedesáti letech na vrcholu sil a kolektiv vůbec nemusí brzdit. Naopak zúročí mnoho zkušeností. Platí to zejména pro fyzicky nenáročné profese.

Odchází tedy do předčasného důchodu častěji lidé, kteří měli fyzicky náročnou práci?
Ano, souvisí to také s tím, že dříve umírají a důchod si chtějí užít. Někdy je k tomu ale donutí ekonomická situace. Zaměstnavatel, který musí propouštět, vyhodí spíše člověka, který má rok do důchodu, než živitele rodiny.

Proč mají ženy nižší důchod, než muži?
Protože odchází do důchodu dříve než muži, mají nižší platy a navíc se dožívají delšího věku.

Na jižní Moravě je v poslední době také velmi nízká nezaměstnanost. Čím je způsobena?
Ekonomice se velmi daří a lidé více utrácejí. Cítí, že se mají dobře, mají práci, rostou jim příjmy a věří, že budou zaměstnaní dlouho. Proto ani tolik nešetří a více utrácí, tím zvyšují poptávku, a tak musí firmy více vyrábět. A na to potřebují více zaměstnanců.

Když lidé nespoří, ekonomika tedy prosperuje?
Ano, je to vzájemně se posilující stroj. Když lidé začnou spořit, tak se celý zadrhne. Je úkolem státu, aby výkyvy ve fungování ekonomiky vyrovnával. Ve chvíli, kdy je v útlumu, do ní stát musí vkládat peníze, aby zvládl krizi. Naopak v okamžiku, kdy se ekonomika přehřívá, musí ji ochladit, aby se kola točila stejně rychle dlouhodobě.

Přišel už čas, kdy má stát ekonomiku ochlazovat?
Na to existují ukazatele, které naznačují, jak rychle rosteme. Například růst potenciálního produktu říká, jak můžeme dlouhodobě růst, aniž bychom narazili na nějakou barieru. Typická překážka v současnosti je nízká nezaměstnanost, která vede k tomu, že si firmy přetahují zaměstnance a rychle jim zvyšují mzdy. Pro firmy i ekonomiku je to dlouhodobě neudržitelné. Mzdy nemají růst rychleji, než jaká je produktivita práce. Krátkodobě by ale mohly růst o něco rychleji, jelikož máme pořád nižší platy než na západě.

Co hrozí, pokud ekonomika současnou rychlostí poroste dlouhodobě?
Pokud budeme růst tímhle tempem dalších pět a více let, výrazně se zvýší náklady firem, které by mohly začít ztrácet konkurenceschopnost ve střední Evropě. Pokud dlouhodobě chceme růst a nesklouznout do recese, bylo by lepší netlačit tolik na pilu. Ekonomická krize ale přijde, to je jasné.

Lze ji předvídat?
Sledujeme několik indikátorů, na sto procent ale předpovědět nelze. Současné indikátory ukazují, že se máme velice dobře a že ekonomický růst bude pokračovat. Výhledy majitelů firem ale očekávají stagnaci. Zatím ovšem nic nenasvědčuje tomu, že dojde k ekonomickému propadu. Určitě ale dříve nebo později nastane, protože ekonomika je cyklická. Důležité je, jak hluboko propadneme.

Mohou firmy zaměstnance lákat, bez toho aniž by nabízeli navyšování platu?
Ano. Třeba benefity, jako například možnost práce z domu, pro ženy snadnější návrat po mateřské dovolené nebo firemní školky. Také je dobré nabízet školení svým zaměstnancům. Jejich znalostní potenciál nebude zaostávat a budou flexibilnější.

Má nízká nezaměstnanost i nějaké negativní dopady?
Zásadní negativní dopady moc nevnímám. Firmy sice musí zaměstnat i někoho méně kvalifikovaného a zaškolit si ho, ale to je z mého pohledu jedině dobře. Je to výhodné jak pro stát, tak pro zaměstnance, kterým se najednou změní sociální situace. Chudoba je dědičná. Pokud děti vidí, jak se rodiče protloukají, pravděpodobně na tom budou v dospělosti stejně. Z dlouhodobého hlediska je proto důležité je zaměstnávat. Zvýší svou životní úroveň, začlení se na trh práce a navíc budou mít i vyšší důchod. Osobně to vnímám jako velký přínos ekonomické konjunktury.

Nejnižší míra nezaměstnanosti v kraji je v okrese Vyškov. Na Znojemsku je vyšší o čtyři procenta. Proč?
Ve Vyškově nebo na Brněnsku je míra nezaměstnanosti nepřirozeně nízko. Pokud tam lidé mění práci, seženou ji tak rychle, že ani ani neprojdou registrem nezaměstnaných. Znojemsko jako zemědělský region má dlouhodobě vyšší míru nezaměstnanosti.

Mohlo by to být i tím, že lidé ze Znojma mají blíž do Rakouska, kam by mohli jezdit za prací a u nás být zaregistrovaní jako nezaměstnaní?
Je to možné.

Rodiny v Jihomoravském kraji jsou podle průzkumu Českého statistického úřadu chudší než v jiných krajích. Z jakého důvodu?
Výsledek může ovlivňovat to, že je tady větší zastoupení rodin s dětmi, než například v Karlovarském kraji. Rodiny jsou potom tabulkově chudší, ale necítí se tak. Takzvaný koncept úspor z rozsahu říká, že když topíme pro čtyři lidi, nevytopíme toho čtyřikrát víc, než když topíme pro jednoho. Když rodina vaří pro čtyři, nemá dvakrát větší výdaje než za dva. Srovnání rodin mezi sebou je proto velmi těžké a tabulky často nemusí odrážet skutečnost.

Za co utrácí rodiny nejvíce?
Domácnosti obecně dávají více peněz na vzdělání a cestování než dříve. A také kulturu a zábavu.

Mohou se lidé připravit na případný pokles životní úrovně?
Určitě by si měli dělat finanční rezervy, ideálně takové, aby pokryly šest měsíců výdajů, minimálně alespoň tři měsíce. Také by se měli lidé vzdělávat ve finanční gramotnosti, aby se dobře rozhodovali a dobře vypočítali rodinný rozpočet. Ukazuje se, že někteří si nedokážou ani rozdělit peníze na měsíc. Doporučuji proto využít právě dobré současné ekonomické situace.