Důvodem růstu sazeb je podle ekonomů především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta. Do konce roku by podle ekonomů mohla základní úroková sazba stoupnout až na dvě procenta. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů, pro růst jich hlasovalo pět. Tempo dalšího růstu úrokových sazeb bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním nové listopadové prognózy ČNB, uvedl dnes guvernér Rusnok.

Na posledním měnovém jednání na počátku srpna rada zvýšila úrokové sazby 0,25 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovali čtyři členové rady ČNB. Jeden člen hlasoval pro zvýšení o 0,5 procentního bodu a dva členové pro sazby beze změny.

Bankovní rada evidentně reaguje na nárůst cenových tlaků v české ekonomice. Rozjezd inflace představuje pro ekonomiku riziko: jde o nerovnováhu, jež by vedla k rozkolísání cenových i dalších očekávání v ekonomice a v konečném důsledku by vedla ke zpomalení hospodářského růstu," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 2,50 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila o 0,45 procentního bodu na 0,5 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Pro výrazný růst sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů rady ČNB

Pro zvýšení základní úrokové sazby dnes hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Dva členové rady hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj bude tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu.

"Přijaté rozhodnutí rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a informace získané od jejího zpracování. S prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku," uvedl Rusnok. Dále uvedl, že rada vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální srpnové prognózy ČNB jako výrazně proinflační. To tak podle něj vyžadovalo rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než se kterým aktuální prognóza počítá.

Mezi rizika zvyšující inflaci označil Rusnok výrazně vyšší než očekávanou inflaci během letních měsíců včetně delšího trvání zvýšeného příspěvku růstu cen nemovitostí a nájemného k celkové inflaci. Dalším rizikem jsou déletrvající poruchy globálních výrobních řetězců s dopady do výraznějšího zrychlování růstu cen a slabší ukotvení inflačních očekávání. "Inflační očekávání jsou konfrontována delší dobu s překračováním dvouprocentního inflačního cíle a ČNB to nehodlá připustit," upozornil dnes Rusnok.

Inflace v srpnu stoupla na 4,1 procenta a byla o jeden procentní bod vyšší, než očekávala ČNB. Aktuální prognóza ČNB nadále očekává příští rok postupný návrat inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Rusnok v této souvislosti upozornil, že nová listopadová prognóza znatelně zvýší odhad inflace především v kratším časovém horizontu.

Rusnok přopomněl, že pandemie úrok snížila

Rusnok dále také upozornil, že v mezinárodním srovnání byla v české ekonomice inflace vyšší již před propuknutím pandemie v roce 2019, což byl rozdíl proti eurozóně nebo USA. Navíc připomněl, že bankovní rada po propuknutí pandemie na svém mimořádném zasedání základní úrokovou sazbu také o 0,75 procentního bodu snížila. "Dnešní krok vypadá razantně a v mezinárodním srovnání to tak i bude, ale je třeba vyslat signál, že se nesmíříme s tím, aby se ukotvila inflační očekávaní vzdálená našemu dvouprocentnímu cíli," uvedl guvernér.

Argumenty pro dnešní krok se podle guvernéra týkaly také toho, že se ČNB musí vrátit se sazbami na neutrální úroveň. "Stále jsme v expanzivním módu měnové politiky. Ta ekonomika již monetární stimulaci nepotřebuje, přispívala by k přehřívání ekonomiky," uvedl Rusnok. Ekonomika se totiž podle něj rychle vrací zpět k své původní výkonnosti. "Zažíváme šok v podobě prudkého poklesu a prudkého návratu. Na přelomu tohoto a příštího roku dosáhneme předpandemické úrovně," uvedl. Dodal, že by se tak měly dostat i úrokové sazby na předpandemickou úroveň. Před pandemií byla základní úroková sazba na 2,25 procenta.

Guvernér ČNB také dnes sdělil, že rada neuvažuje o odprodeji výnosů z devizových rezerv jako pomocném nástroji pro současnou politiku ČNB. "My to nepotřebujeme, máme dost velký prostor pro zvyšování sazeb. Na druhou stranu to není nějaké tabu, o kterém bychom se neměli bavit," uvedl.