Pozastavení exekucí movitých věcí se podle úprav ústavně-právního výboru nebude týkat například dluhů na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Pokračovat budou moci exekuce nemovitostí, v nichž dlužník nemá trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla už nastálo možná až u dluhů nad sto tisíc korun místo nynějších 30 tisíc korun. 

Z odstupného například v případě výpovědi ze zaměstnání se bude podle předlohy v širší míře odečítat v případě exekuce nezabavitelné minimum. Exekuci by nově nepodléhal daňový bonus na dítě. Rovněž tyto změny nebudou podle návrhu časově ohraničené. Zpravodaj Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že propad příjmů způsobených koronavirovou krizí začíná ohrožovat už i střední třídu. "Hrozí dluhová pandemie," uvedl.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE

Sněmovna jinou úpravou exekucí z vládní předlohy současně vyškrtla ustanovení, podle které by se i bez souhlasu věřitelů zastavovaly až na výjimky exekuce, v nichž se v posledních třech letech nic nevymohlo. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uznala, že tento návrh nesouvisí s vyhlášenou legislativní nouzí.

Zvýšení jednorázové výplaty

Z poslanecký pozměňovacích návrhů Sněmovna vložila do předlohy dva. Kateřina Valachová (ČSSD) prosadila zvýšení jednorázové výplaty dlužníkovi z jeho obstaveného účtu. Zvedne se z dvojnásobku životního minima na čtyřnásobek, tedy ze 7720 na 15 440 korun. Výborný uspěl s úpravou omezení sankcí, pokud dlužník prokáže, že mu opatření proti koronavirové krizi znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu. Omezení by platilo do konce června, sankční úrok by nyní mohl činit nejvýše deset procent ročně.

Podnikatelé a firmy v dočasných potížích způsobených opatřeními k omezení šíření koronaviru budou moci požádat do konce srpna insolvenční soud o mimořádné moratorium ke své ochraně před věřiteli. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu.

Mírnější podmínky pro oddlužení

Předloha také zmírní podmínky pro oddlužení. Dlužník tuto možnost neztratí v případě starší insolvence ani v případě, pokud nebude kvůli koronavirové epidemii schopen splatit aspoň 30 procent výše svých dluhů, jak to vyžaduje nynější nový zákon účinný od loňského května. Dlužníci, kteří vstoupili do oddlužení po účinnosti nového zákona, budou moci využít jeho ustanovení, podle kterého mohou požádat až o přerušení procesu. Proces oddlužení se otevře i jednotlivcům s dluhy z podnikání, tedy zejména živnostníkům.

 

Předloha přináší i další změny. Soudy budou moci promíjet i ty procesní lhůty, u nichž to nynější předpisy vylučují, například pro podání dovolání, kasační stížnosti a žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Orgány právnických osob budou moci rozhodovat s využitím technických prostředků nebo per rollam i v případech, že tyto možnosti nemají uvedeny v zakladatelské smlouvě.

Pokud členům orgánů skončí funkční období, automaticky se prodlouží, budou možné i takzvané kooptace jinými členy. Prodlouží se také lhůta pro projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace. Místo do poloviny roku to bude možné do tří měsíců po ukončení mimořádných opatření.