Za nejmírnějším meziměsíčním nárůstem v letošním roce je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) pokles cen pohonných hmot téměř o deset procent. Analytici kvůli rostoucím cenám energií však další zmírnění inflace v následujících měsících nečekají, na obávanou dvacetiprocentní metu ale podle nich nedosáhne.

Další výrazný pozitivní impulz ve směru poklesu, jako v srpnu zajistily pohonné hmoty, už inflace hned tak nedostane, míní analytik Banky Creditas Petr Dufek. Na oslavy poklesu inflace je proto podle něj zatím ještě docela brzo. Pravděpodobný je totiž další vzestup cen už v podzimních měsících, i když dvacetiprocentní „metu“, o které mluvila centrální banka, inflace nejspíš nedosáhne, podotkl.

Inflace v ČR stále patří k nejvyšším v Evropě

I přes zpomalení inflace patří Česko mezi země s nejvyšším růstem cen v Evropě. Ze zemí EU je vyšší jen v pobaltských zemích, kde se inflace pohybuje v rozmezí od 21,6 do 24,8 procenta a neustále tam roste. Vyplývá to z analýzy, kterou v pondělí ČTK poskytla investiční společnost Portu. V Eurozóně je inflace znovu rekordní na úrovni 9,1 procenta, v EU je odhad srpnové inflace lehce nižší než červencových 9,8 procenta. Nejnižší inflace je ve Francii (5,8 procenta) a v Německu (7,9 procenta).

Premiér Petr Fiala (ODS)
Fiala: Výsledek schůzky ministrů energetiky je úspěchem českého předsednictví

V Česku přitom v srpnu meziročně vzrostly ceny zboží úhrnem o 19,6 procenta a ceny služeb o 13,5 procenta. V oddíle doprava v srpnu meziročně zpomalilo tempo zdražování pohonných hmot a olejů, v srpnu ceny stouply zhruba o 28 procent, v červenci činil růst necelých 44 procent. Naopak u potravin zdražování dále zrychlilo. Například mouka byla proti loňskému srpnu dražší o 64 procent, oleje a tuky o 50 procent, polotučné trvanlivé mléko o 49 procent, cukr o 42 procent a drůbeží maso o 34 procent.

V bydlení si lidé museli nejvíce připlatit za energie. Cena elektřiny stoupla zhruba o 35 procent, zemního plynu o 61 procent, tuhých paliv o 46 procent a tepla a teplé vody zhruba o pětinu. Ceny nájemného z bytu byly vyšší o pět procent. Náklady vlastnického bydlení vzrostly o 18 procent zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení.

Vrchol inflace

Srpnová meziroční inflace byla o 2,1 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Nejvýrazněji se na tom podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Pozorovaná data podle něj potvrzují dosahování vrcholu inflace, což letní prognóza ČNB předpovídala pro druhé pololetí roku 2022. Vývoj inflace během léta přitom signalizuje možnost kulminace cenového růstu na o něco nižší úrovni ve srovnání s očekáváním, dodal.

Ministr financí Zbyněk Stanjura
Drahá elektřina: Stanjura doporučí vládě garantovat ceny i pro veškerý průmysl

Podobná inflace jako v Česku je například v Bulharsku (17,9 procenta), Bělorusku (17,9 procenta), Makedonii (16,8 procenta) nebo Bosně a Hercegovině (16,7 procenta). Ze zemí G20 má nejvyšší inflaci stále Turecko s mírou přes 80 procent, následuje Argentina se 71 procenty a Rusko, kde je oficiální inflace 14,3 procenta.

Trojice zemí s nejnižší inflací je stejná jako před měsícem. V Číně, Japonsku a Saúdské Arábii míra inflace nepřesahuje tři procenta. Nejvyšší inflaci na světě má i nadále Zimbabwe (285 procent), Libanon (168 procent) a Súdán (149 procent).

Ceny v dovozu a vývozu opět rostly

Ceny vyváženého a dováženého zboží se v červenci kvůli zdražujícím se energiím meziročně opět zvýšily. Ve vývozu ceny stouply o 14,2 procenta a v dovozu o 21,3 procenta. V meziměsíčním srovnání byly podle ČSÚ vývozní ceny vyšší o 1,1 procenta a dovozní o 2,7 procenta.

„Meziměsíční i meziroční růst vývozních cen byl nejvíce ovlivněn zvyšujícími se cenami elektřiny, dovozní ceny byly výrazně ovlivněny rostoucími cenami plynu,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Minerální paliva, tedy elektřina, ropné výrobky, plyn a uhlí, ve vývozu meziročně zdražila o 160,6 procenta. Vedle toho stouply o čtvrtinu ceny vyvážených potravin, kde zdražily zejména obiloviny. Chemikálie a polotovary, především kovové výrobky, železo a ocel, byly meziročně dražší zhruba o pětinu.

Rychle rostoucí ceny energií vedou stále více lidí k úvahám, jak změnit způsob vytápění anebo jaká další úsporná opatření zavést. Ilustrační foto
Jak v bytě rychle ušetřit za energie? Změny lze udělat i s minimálními náklady

V dovozu ceny minerálních paliva meziročně stouply o 145,9 procenta. Ceny ale rostly ve všech sledovaných skupinách, například u dovážených polotovarů o 15,9 procenta, u potravin o 15,8 procenta a chemikálií, zejména plastů, o 14,6 procenta.

Směnné relace, tedy vztah mezi změnami cen vývozu k cenám dovozu, meziročně klesly na nejnižší hodnotu od května 2000, a to na 94,1, v červnu to bylo 96,3 procenta. Nejnižší hodnoty dosáhly opět nápoje a tabák, nejvyšší hodnoty potraviny. Meziměsíčně směnné relace klesly na 98,4 procenta z červnových 99,4 procenta. Nejnižší hodnoty dosáhly ostatní suroviny a nejvyšší nápoje a tabák.