Kliknutím zvětšíte„S cenami je to špatné,“ zoufal si třeba Petr ze Znojemska, nabízející nejrozšířenější tuzemskou odrůdu Veltlínské zelené na internetovém bazaru.
I vinohradníci pociťují drahotu v podobě rostoucích nákladů. Výkupní ceny však obecně klesly a drží se nízko. Třeba na Břeclavsku velcí zpracovatelé nabízejí za odrůdy veltlínské, Chardonnay či Sauvignon dokonce jen pět korun za kilogram hroznů. V roce před pandemií přitom dostali pěstitelé u stejného velkoproducenta za veltlínské okolo čtrnácti korun.
„Ani červená vína nejsou v kurzu, obecně tak cena za tradiční modré odrůdy nepřesahuje patnáct korun,“ potvrdil trend ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.
Naopak vyšší cenu si drží žádané odrůdy jako Pálava, Tramín červený nebo Rulandské šedé.
Nechat hrozny ležet
Ze zhruba sedmnácti a půl tisíce registrovaných pěstitelů hospodaří v České republice asi třiadevadesát procent z nich na méně než hektaru vinic. Ne všichni vyrábějí víno, ale hrozny či alespoň část úrody vždy prodávali dál. „Pokud teď nenašli kupce, nemají moc možností. Hrozny nejdou skladovat jako jablka. Někteří na poslední chvíli sháněli nádoby pro vlastní zpracování úrody. V nejhorším případě už lze jen hrozny ponechat ve vinohradě,“ konstatoval Machovec.
Výhledově jde pro odvětví o špatné zprávy. Někteří pěstitelé zvažují, zda se jim vůbec vyplatí dál na vinici hospodařit. Letošní úroda přitom není nijak nadprůměrná. „Výnosy jsou spíše průměrné,“ potvrdil informace Vinařského fondu i velkopavlovický vinař Pavel Lacina.
Proč tedy tak mizerný zájem o surovinu pro výrobu vín? Důvodů je víc. „Po dva roky za pandemie v Česku poklesla spotřeba vína až o deset procent. Podobně jako v celé Evropě. Některým producentům zbylo víno na skladě. Zákazníci pak i přes aktuální zdražování hledají vína stále ve své obvyklé či levnější cenové kategorii. V té jsou navíc velkou konkurencí dovozová vína ze zahraničí,“ vysvětlil Machovec s tím, že ani pro příští rok výhled není ideální.
Svaz vinařů: Reforma je nezbytná
Co moravští a čeští vinaři vyprodukují, přitom pokryje zhruba jen třetinu české spotřeby. „Za zdravých podmínek u nás musí být poptávka po surovině enormní,“ řekl Deníku prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Situace však podle něj není dobrá. Panují obavy, že zahraniční levná vína budou do Česka proudit možná ještě ve větší míře. „Pokud se nic nezmění, padne mnoho pěstitelů. Dlouhodobě se jim práce na vinici nevyplatí. V dalším důsledku to může oslabit celé odvětví, tuzemské vinařství jako takové, a ohrozit i tradiční producenty,“ upozornil.
Volá proto po vinařské reformě. Transformace má podle něj mít dvě roviny. První je zaměřená na zvýšení výnosů na pro to vhodných vinicích, tedy kvantitu. Zvlášť na půdách s horšími podmínkami a nízkým potenciálem pro špičková vína. Důvodem je i válec levných dovozových vín. Na kvalitnějších vinicích a v lepších polohách však mají vinaři dál usilovat o přívlastková vína.
„Ruku v ruce s tím musí jít legislativní změna pro přidělování podpor na hektar. Začneme tak postupně narovnávat dodavatelsko-odběratelský vztah, kdy cena suroviny bude garancí konkurenceschopnosti vína v lahvi a přitom se pěstiteli vyplatí,“ uvedl Chlad s tím, že se zástupci státu chce Svaz vinařů řešit podobu podpory pro vinohradníky a vinaře, aby byla co nejefektivnější.
2
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
