"Vláda odsouhlasila navýšení o 1000 korun na 16 200 korun. Brali jsme v úvahu situaci v podnikatelském sektoru," uvedl Babiš.

Ministerstvo práce navrhovalo původně přidání o 2800 korun na 18 tisíc korun. Odbory to podporovaly. Zaměstnavatelé byli proti, přidali by o 500 korun. Tripartita o částce několikrát jednala, ale shodu nenašla. "Lidé, kteří pracují a snaží se, se mají ze své mzdy uživit. Jsem zklamaná, budeme 400 korun pod minimální mzdou Polska," napsala ČTK ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

"Minimální mzda je věčný příběh o tom, že jedině v ČR existuje vazba minimální mzdy na zaručenou mzdu. Argumenty srovnávání s Polskem a Slovenskem jsou liché. Neměli bychom problém navýšit minimální mzdu více, pokud by tam nebylo dalších osm stupňů zaručené mzdy," reagoval premiér.

Roste i zaručená mzda

Minimální mzda se od ledna zvýší téměř o sedm procent. Podle posledních odhadů ministerstva financí ze srpna by inflace příští rok měla dosahovat asi 3,5 procenta. Zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce, se pohybuje od nejnižší mzdy do jejího dvojnásobku. Nyní činí od 15 200 do 30 400 korun, od ledna se dostane na 16 200 až 32 400 korun. Lidé s nejnižšími výdělky si tak polepší o 1000 až 2000 korun.

Pro veřejný sektor počítá kabinet v navrhovaném státním rozpočtu ale s plošným růstem platů o 1400 korun. Koalice Spolu a Pirátů a Starostů a nezávislých (PirSTAN), které vyjednávají o nové vládě, chtějí podobu rozpočtu ještě upravit a jeho schodek snížit o desítky miliard. Není tak jasné, jak se platy ve státních a veřejných službách nakonec upraví.

Roční mzdové náklady na pracovníka s nejnižším výdělkem zaměstnavatelům v roce 2022 vzrostou zhruba o 16 000 korun. Tiskové oddělení ministerstva práce uvedlo, že by firmám mohly příští rok výdaje vzrůst zhruba o 5,7 miliardy korun a ve veřejném sektoru asi o 370 milionů korun. Po zvýšení minimální a zaručené mzdy by stát mohl vybrat na sociálním pojištění o 970 milionů víc a na zdravotním o 360 milionů víc.

Vrchol arogance

Odbory poukazovaly na to, že nejnižší výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby. "Přezíravost. Vláda Andreje Babiše mohla dokázat, že myslí na lidi. Že si uvědomuje hodnotu práce. Místo toho kabinet zvýšil minimální mzdu o tisíc korun. Jsme na tom hůř než Slováci i Poláci. To je vrchol arogance. Tento bod ještě otevřeme," uvedl Středula.

Podle zaměstnavatelů se firmy vzpamatovávají z covidové krize a výraznější přidání by do potíží dostalo hlavně menší podniky. Podnikatelé žádají zavedení pravidelné valorizace podle ekonomických ukazatelů. V minulém volebním období to ministerstvo práce nevyjednalo a neprosadilo. Koalice PirSTAN ve volebním programu valorizaci slibuje, Spolu ji nezmiňuje. Opatření by se ale v programu jejich případné společné vlády objevit mohlo.