Pokud tyto práce neodpracují, hrozí jim odebrání nebo zkrácení finanční podpory. „Radnice mohou dávky krátit až na 2020 korun měsíčně, což je existenční minimum,“ poznamenal před časem v médiích ředitel hradišťského úřadu práce Richard Janíček.

Jeho kolegyně Zlatuše Cilečková dodala, že úloha úřadu práce je v tomto případě v kontaktu mezi nezaměstnanými a radnicemi pouze okrajová.

„Tyto záležitosti mají na starosti sociální odbory měst. My máme pouze pokyn, v případě žádosti měst, o dotování takových pracovních míst,“ upřesnila Cilečková, která vyjádřila myšlenku, že zejména malé obce mohou mít se zaměstnáváním větších počtů nezaměstnaných potíže.

Její slova potvrdil například starosta Košíků se 420 obyvateli, Jaroslav Šlechta. „Odhaduji, že v obci máme zhruba deset nezaměstnaných. Každý měsíc bych pro ně práci určitě neměl.

Krátkodobě ano, mohli by natírat například zábradlí u hasičské zbrojnice a vykonávat drobné úklidové práce. Prozatím se ale žádný z těchto lidí na obci neohlásil, alespoň o tom nevím. Nejsem tam stále, pracuji ve funkci jako neuvolněný,“ vysvětlil starosta Šlechta.

Větší obce jsou na tom lépe

Naopak, větší obce podobný problém nemají. „V Topolné máme asi třicet nezaměstnaných a pokud se ozvou, práci pro ně budeme mít. Mohou uklízet ulice a také máme jeden větší pozemek, který je nutné vyčistit od náletových keřů a plevelu,“ nastínila své představy starostka Topolné Hana Marášková. Opačný problém mají v Suché Lozi.

Tam se do práce pro obec přihlásilo jedenáct lidí. A zájem mají další. „Loni příliš velký zájem nebyl, nyní mi volají jeden až dva zájemci týdně,“ sdělil starosta Suché Lozi Petr Gazdík.

Osloveným nezaměstnaným se ale do práce příliš nechtělo. „Pár hodin bych pro obec odpracoval, proč ne? Aspoň by mi líp utíkal čas a sešel bych se tam s kamarády. Možná bychom dali společně, kromě řeči i pivko, nebo kafe.

Já jsem ale bez práce krátce, takže mě se tato povinnost asi netýká,“ zamyslel se Patrik Polášek z Uherského Hradiště.