Hrubý domácí produkt největší ekonomiky světa rostl v prvním čtvrtletí o 1,3 procenta po 2,5 procenta z posledního čtvrtletí minulého roku. Oznámilo to v dnešním předběžném odhadu ministerstvo obchodu USA.

V reakci na nepříznivá čísla klesl kurz dolaru k euru na nový rekord a překonal dosavadní minimum 1,3670 USD z konce roku 2004. Později se euro vrátilo k 1,3660 USD, protože čísla o americké inflaci nenaznačovala, že by centrální banka (Fed) mohla v brzké době snížit úrokové sazby. Podle analytiků však bude zřejmě dolar postupně klesat i nadále.

Výsledek byl slabší, než se očekávalo. Ekonomové podle agentury Reuters předpokládali zpomalení v průměru na 1,8 procenta. Pomaleji HDP Spojených států rostl naposledy v prvním čtvrtletí 2003, kdy zvolnil na 1,2 procenta.

Americká ekonomika výrazně zpomalovala již během loňského roku. Díky silnému růstu na počátku roku, kdy HDP ještě stoupl o 5,6 procenta, si však udržela solidní celoroční tempo 3,3 procenta.

Během loňska ekonomiku stlačovala stupňující se slabost trhu bydlení, který byl motorem oživení z minulé recese z roku 2001. Zvyšující se úroky vedly k řadě bankrotů u rizikových hypoték, ceny domů se začaly snižovat a stavebníci prudce omezili výstavbu, aby snížili zásoby neprodaných domů.

Výdaje na bydlení za čtvrtletí spadly o 17 procent, což byl podobný propad jako v minulých dvou čtvrtletích. Tyto výdaje klesaly již šesté čtvrtletí za sebou. Pro americkou ekonomiku je rezidenční trh velmi důležitý, protože ovlivňuje ochotu spotřebitelů a firem nakupovat a investovat.

Další příčinou oslabení byl první pokles amerického vývozu od druhého čtvrtletí 2003. Export klesl o 1,2 procenta, třebaže v předešlém čtvrtletí ještě rostl o 10,6 procenta. Schodek obchodní bilance ukrojil za čtvrtletí z HDP asi polovinu procentního bodu.

Řada ekonomů předpokládá, že během roku americká ekonomika nabere opět sílu a neupadne do recese. Bude to ale záviset na tom, jak dlouho potrvá pokles na rezidenčním trhu.

Šéf Fedu Ben Bernanke v letošním roce recesi ekonomiky nečeká a jeho instituce zřejmě stále nebude ochotna začít se snižováním úroků, které by mohlo ekonomický růst oživit. Inflační ukazatele se totiž v prvním čtvrtletí zvýšily,a právě inflace je nyní pro Fed hlavním nebezpečím pro ekonomiku. Fed udržuje od srpna po sérii zvyšování základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta.

Jádrový index cen osobní spotřeby, který je pro Fed klíčovým měřítkem inflace, zrychlil za čtvrtletí tempo růstu na 2,2 procenta z předchozích 1,8 procenta. Cenový index HDP přitom vzrostl na 4,0 procenta z předešlých 1,7 procenta.

Spotřebitelské výdaje, které se na celé ekonomice USA podílejí ze dvou třetin, si ve čtvrtletí zachovaly solidní růst 3,8 procenta. Spotřebitelský sektor je sice pod tlakem poklesu cen domů, to však vynahrazuje velmi silný trh práce. Míra nezaměstnanosti v USA klesla v březnu na pětileté minimum 4,4 procenta. Spotřebitelé tak zůstávají pro ekonomiku významným rezervoárem síly, což je pro Fed podle ekonomů dalším důvodem k tomu, aby nemusel brzy snižovat úroky.

Odolné zůstaly i podnikatelské investice, které po předešlém poklesu stouply o 2,0 procenta. K oslabení ale překvapivě přispěl pokles federálních výdajů na obranu o 6,6 procenta, největší propad od konce roku 2005. Kvůli tomu celé federální výdaje oslabily o tři procenta a celkové vládní nákupy včetně států a místních samospráv zpomalily růst na 0,9 procenta z předešlých 3,4 procenta.