Evropa zažívá masivní růst počtu elektromobilů a hybridních aut. Letos v srpnu jich na kontinentu jezdil milion, koncem roku by to mohlo být přes 1,3 milionu. Podle Evropské agentury pro životní prostředí to však může znamenat úlevu pro životní prostředí jen při splnění dalších podmínek.

Podle EEA by navíc mohl rozvoj elektromobility sice vést k poklesu emisí oxidů dusíku, prachových částic a dalších zplodin výfukových plynů, ale na druhou stranu i k růstu produkce oxidů uhličitého a siřičitého v důsledku růstu výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Plány na rozvoj obnovitelných zdrojů totiž počítají s tím, že výkon větrných a solárních elektráren musí být plně zálohován.

Potřeba 27 nových Temelínů

Odhady množství elektřiny, kterou budou v příštích třiceti letech potřebovat evropské elektromobily, se různí. Scénář EEA předpokládá, že v roce 2050 budou čtyři z pěti evropských aut elektromobily, a ty spotřebují asi desetinu celkové produkce elektřiny. V některých zemích by ale tento podíl mohl být až čtvrtinový.

V elektrárnách pak bude podle Evropské komise třeba vyrobit o 372 TWh elektřiny ročně více. Německý Öko-Institut hovoří až o 448 TWh. Pro srovnání – jaderná elektrárna Temelín v roce 2017 vyrobila 16,48 TWh proudu, takže v roce 2030 by evropské elektromobily spotřebovaly osminásobek a v roce 2050 až 27násobek roční produkce současného Temelína.

Většina současných prognóz a studií se shoduje, že zvláště ve státech s větším podílem obnovitelných zdrojů by mohla nabídka elektřiny pro elektroauta kolísat. Nízkoemisní zdroj, který je schopen tyto výkyvy pokrýt, představují v současnosti zejména jaderné elektrárny. Evropská komise s nimi proto počítá ve svých odhadech i pro rok 2050.