Kliknutím zvětšíteAmerická automobilka Tesla zatím nedokončila svou plánovanou gigatovárnu v Nevadě, jejímž úkolem je vyrábět akumulátory pro vlastní elektromobily. Gigafactory tak zatím produkuje méně než třetinu z původně plánovaného objemu. Tesla proto přebírá většinu produkce baterií svého partnera, japonské společnosti Panasonic, což má aktuálně za následek extrémní nedostatek článků na trhu.
„Velcí výrobci aut se rozhodli věnovat se elektromobilitě doslova ze dne na den. Proto si nevybudovali potřebné výrobní zázemí, a vykupují produkci akumulátorů od velkých výrobců,“ popsal situaci na trhu Tomáš Kazda z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Baterie tak chybí nejen pro výrobu elektromobilů, ale i pro běžnou spotřební elektroniku.
V dnešní době jsou baterie klíčovou součástí elektronických zařízení, elektromobilů a akumulačních systémů. Trh s nimi roste o více než čtyři procenta ročně, takže v roce 2025 by měly být ve hře až dva biliony korun. To přirozeně přitahuje velké mezinárodní firmy typu Tesla, Panasonic, CATL, Daimler či Total. V následujících letech proto chtějí do baterií investovat téměř 300 miliard korun.
Zvýšení poptávky po akumulátorech vede také k rostoucímu zájmu po kobaltu, niklu, manganu, mědi, hliníku a lithia. „Zvýšení těžby však není nic, co lze udělat ze dne na den. To vede k růstu ceny materiálů,“ vysvětlil Kazda. Nejdramatičtější růst je patrný u kobaltu, který jen během letošního prvního čtvrtletí zdražil o 120 procent. „Ceny těchto surovin by měly v budoucnu dále růst,“ upozornil analytik Komerční banky David Kocourek. „Běžný spotřebitel zdražování pravděpodobně nepocítí,” uklidňuje provozovatel internetového obchodu BatteryShop.cz Radim Tlapák.
Dosud tak platí, že pořízení elektromobilu je rozumnou volbou jen tam, kde je ve hře nějaká státní dotace. Tvrdí to alespoň globální poradenská firma Arthur D. Little ve své nejnovější studii.
„Studie o budoucnosti bateriových systémů akumulace řeší otázku, jaké společnosti se stanou světovými lídry tohoto dynamicky se rozvíjejícího odvětví,“ uvedl Tomáš Skuček z pražské kanceláře Arthur D. Little. Podle něj bude zajímavé sledovat, zda se mezi vedoucí světové společnosti prosadí i subjekty s českým kapitálem. „Prozatím však oznámené projekty, jakým je například He3da, mezi špičky oboru bohužel nepatří,“ dodal Skuček.
Studie předpokládá tři scénáře technologického vývoje baterií. Lithium-iontová technologie naráží na své technické limity a není schopna plně podporovat další technologický rozvoj. V současnosti se tak nejperspektivněji jeví lithium-iontová technologie nové generace, která by při zachování stávající hmotnosti měla přinést více kapacity a levnější výrobu.
Třetí scénář, který očekává vznik úplně nového technologického řešení, je s ohledem na fyzikálněchemické parametry lithium-iontových baterií nejméně pravděpodobný. Možnou výjimkou jsou vodíkové články a velké domácí akumulační systémy, kde váha není omezujícím faktorem.
S velkou příležitostí přicházejí ale i rizika. Sázka na špatnou technologii může vést k výrazným ztrátám a u menších společností až k jejich bankrotu. Větší firmy, které nezvítězí, ale ani nezaniknou, budou moci získat pouze omezenou pozici v hodnototvorném řetězci.
Autoři studie tvrdí, že pro dosažení konkurenceschopnosti je nutné zásadně zvýšit kapacitu baterií nebo snížit výrobní náklady. Vypočítali, že elektrická vozidla bez státních dotací budou konkurenceschopná, pouze pokud cena baterií klesne pod sto dolarů (2200 korun) za kilowatthodinu. Dnes se přitom cena pohybuje v rozmezí od 190 do 250 dolarů. Cena akumulačních systémů tak musí klesnout minimálně o polovinu, jinak zůstanou finančně zajímavějším řešením konkurenční technologie.
8
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
