Současně si ale orgány Evropské unie uvědomují, že omezování skleníkových plynů může mít ekonomický dopad na občany Unie. „Musíme skoncovat s fosilními palivy, ale zároveň musíme pomoci těm, kteří pocítí nejtvrdší dopady,“ tvrdil už před válkou místopředseda Evropské komise pro klimatickou politiku Frans Timmermans.

Evropský parlament na svém zasedání minulý týden udělal zásadní krok k tomu, aby nezůstalo jen u slov. Schválil totiž Sociální klimatický fond pro boj s energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility. Tedy v překladu vytvoření rozpočtu pro ty, kterým bude dělat problém kvůli připravovaným změnám zaplatit účty za teplo nebo vlastnit a provozovat automobil.
Dotace i úspory
Může se to stát za situace, kdy se má přestat používat uhlí (které teď dostalo kvůli Ruskem vyvolané krizi kolem plynu pro příští roky výjimku) a kdy má být po roce 2035 zakázána výroba a prodej nových aut se spalovacími motory. Do fondu mají jít peníze z takzvaných povolenek a mělo by se v něm v příštích pěti letech shromáždit přes 16 miliard eur (asi 420 miliard korun).
Ty by měly po rozdělení mezi členské státy také pomoci obyvatelstvu s platbami za vysoké ceny energií nebo pohonných hmot.

Z fondu by měly být podpořeny také investice na renovace budov, do energií z obnovitelných zdrojů a na přechod od soukromé k úspornější veřejné dopravě.