Zatímco "stálí" hráči nakupují energie s předstihem a mají zásoby i pro cenové turbulence, jakou procházíme nyní, menší firmy takto nepostupují. Úřady i někteří energetici proto nyní volají po větší regulaci trhu. Co by napříště molo odvrátit hrozby krachů? Deník připravil stručný souhrn návrhů, které doposud padly.

Stejné termíny záloh
Termíny záloh nemají v tuzemsku jednotné datum. Rozdílná je pak i délka splatnosti. Česko by se podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v tomto mohlo inspirovat na Slovensku, kde mají stanovené termíny. Ulehčilo by se tak zákazníkům platících více záloh a přineslo větší přehlednost.

Návrat k původnímu dodavateli
Při krachu společnosti Bohemia Energy docházelo k situacím, že k ní i v době hrozícího úpadku přecházeli noví zákazníci. Řada z nich následně skončila u dodavatele poslední instance. To by se mohlo změnit. „Zákazník, který mění dodavatele, by měl mít možnost v případě jeho krachu zůstat u stávajícího,“ říká předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Inspirací je opět Slovensko, které návrat k původními dodavateli umožňuje.

V roce 2022 začne platit zákaz starých neekologických kotlů
Uhlí, nebo dřevo? Hlavní je vyměnit topeniště za moderní

„Povinné ručení“ pro energetické firmy
Někteří odborníci teď navrhují povinné pojištění dodavatelů pro případ krachu, a to v podobném módu, jako je nyní třeba u cestovních kanceláří. Ve hře je i možnost zřízení speciálního fondu, ze kterého by se hradily závazky společnosti v úpadku. Shoda odborníků ale není, bojí se zvýšení koncových cen. „Zda mají mít dodavatelé energií vyloženě pojištěné nebo společný fond, do kterého by všichni přispívali, to není jednoduchá otázka. Znamenalo by to zdražení cen pro zákazníky,“ říká například šéf Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček.

Máš dost peněz, firmo?
Zejména menší dodavatelé nakupují energie krátkodobě a nemají pokryté dlouhodobé závazky (smlouvy) vůči svým zákazníkům. Tento problém by mohl vyřešit pravidelné poskytování informací Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ).

„Dodavatelé by měli pravidelně kontrolnímu orgánu reportovat, že pro své zákazníky nakoupili dostatek energie,“ myslí si člen představenstva a ředitel marketingu společnosti Centropol Energy Jiří Matoušek. Na základě takového hlášení by šlo provést řízený krach. „Na ukončení činnosti dodavatele, který kritéria nesplní, se tak celý trh bude moci dobře připravit,“ míní Matoušek.

Více dodavatelů poslední instance (DPI)?
Dnes v Česku existuje dodavatelů poslední instance, tři pro plyn a tři pro elektřinu. Středně velké firmy na trhu přitom nezastírají, že by se do systému DPI rády přidaly. Víc firem v režimu DPI by teoreticky v krizových situacích mohlo tlačit cenu dolů.

„Dodavatelé by museli projít určitou kategorizací a plnit daná specifika, která by podléhala kontrole ERÚ. Ten by měl z pozice regulátora pomoci nastavit parametry a mechaniku kontroly, jimiž tuto spolehlivost posoudí a ověří,“ navrhuje Matoušek.

Krizový plán také pro velké zákazníky 
V rámci změny energetického zákona ERÚ navrhuje, aby došlo k rozšíření subjektů, které by mohly takzvaně spadat do režimu DPI. Předseda Rady ERÚ navrhuje možnost i pro zákazníky s odběrem plynu nad 630 MWh. Ti si totiž musí podle současného zákona změnu dodavatele vyřešit okamžitě sami, a to ve lhůtě tří dnů.

Tvrdší tresty pro neférové firmy
Dnes není výjimkou, že zákazník podepíše smlouvu u nového dodavatele s pevnou, takzvaně zafixovanou cenou. Až když dodavatel energii zdraží, objeví zákazník ve všeobecných podmínkách, že existují případy, že i fixovanou cenu lze zvýšit.

Ilustrační snímek
Pozor na chytáky obchodníků aneb podepisuji novou smlouvu

Odbornici to nepovažují za fér. Ale pokuty pro dodavatele jsou relativně nízké.  Za běžné prohřešky zákon umožňuje uložit statisícové sankce, za nejhrubší a opakované přestupky hrozí 5 milionů korun podle zákona o ochraně spotřebitele a 15 milionů za porušení energetického zákona.

Změna energetického mixu?
Za současným strmým nárůstem cen energií stojí více faktorů. Jedním z nich je nepříznivé počasí v Evropě, kdy „zelené“ elektrárny nemohly vyrábět tolik energie. Následně tak stoupla poptávka po zemním plynu či uhlí. Na základě toho začaly růst ceny emisích povolenek a k nim se přidal tlak spekulantů.

Podle předsedy představenstva a CEO Innogy ČR Tomáše Varcopa si dlouhodobé řešení situace na trhu vyžádá systémové změny v řadě oblastí. Dotkne se i problematiky zdroj elektrické energie. „Dojít bude muset k revizi energetického mixu tak, aby se k cílům Green Dealu (Zelená dohoda pro Evropu . pozn.red.) mohlo docházet bez sociálních dopadů,“ uvedl Varcop na nedávném setkání Institutu pro Veřejnou Diskuzi. V tuzemsku jsou podle něj energetickou chudobou ohrožené čtyři miliony lidí.