"Výsledky on-line aukce, do které se zapojilo více než čtyři sta registrovaných uchazečů z 30 různých zemí, jen dosvědčují obrovský obdiv a lásku, kterou ke Stephenu Hawkingovi lidé na celém světě chovají," říká Thomas Venning z aukční síně Christie's. 

Peníze dostane nadace

Peníze utržené z prodeje kolečkového křesla poputují na konto jeho nadace a na výzkum neurodegenerativních onemocnění. Červený vozík užíval vědec koncem 80. a počátkem 90. let, dokud mohl ještě pohybovat rukama.

Původně se odhadovalo, že cena křesla by mohla vystoupat na 15 tisíc liber (446 tisíc korun), konečná cena 296 750 liber však mnohonásobně předčila očekávání. 

Podobný výsledek zaznamenala i dražba jeho disertační práce Properties of Expanding Universes (Vlastnosti rozšiřujících se vesmírů) o původu času a prostoru z roku 1965, která se vydražila za 585 tisíc liber (v přepočtu 17,4 milionu korun). Jde o jednu z pěti známých kopií tohoto kosmologického pojednání.

Před dvěma lety se také Vlastnosti rozšiřujících se vesmírů stalo jednou z nejstahovanějších závěrečných prací, poté, co ji univerzita v Cambridgi zveřejnila ve svém on-line archivu. Tehdy si jí stáhly miliony lidí. 

I scénář k epizodě Simpsonů

Celkově však dražba pozůstalosti Stephena Hawkinga zahrnovala 22 položek, mezi nimiž byl například scénář k epizodě populárního seriálu Simpsonovi, kde se Hawking objevil, nebo kopie jeho nejprodávanější knihy Stručná historie času z roku 1988, která je opatřena jeho otiskem prstu místo podpisu.

Součástí aukce byly rovněž i další položky spojené s velkými osobnostmi světové vědy jako byli Isaac Newton, Albert Einstein či Charles Darwin. Šlo například o knihu, která vysvětluje Einsteinovo pojetí relativity, dopis obhajující Darwinův původ zvířecích druhů či rukopis zachycující Newtonovu fascinaci alchymií. Prodalo se všechno a celková utržená částka činila 2,3 milionu dolarů (v přepočtu více než 52 milionů korun).

Vědec, který proslul svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách, bývá někdy označován právě za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. Hawkingovi byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza napadající nervový systém a způsobující postupné ochrnutí celého těla v 21 letech. Kvůli své nemoci byl upoután na vozík a mluvil jen díky počítači.

Lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Nakonec zemřel letos ve věku 76 let. Tento typ sklerózy (známý též jako tzv. Lou Gehrigova choroba) se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčen. Na chorobu neexistuje žádný lék.