Erozí je v Česku omezeno až 45 procent orné půdy. Od července se proto mají zpřísnit pravidla hospodaření na erozně ohrožených půdách.

"Fenomén eroze považujeme opravdu za alarmující. Podle našich analýz by mohlo v krajním případě z polí zmizet až 21 milionů tun ornice ročně, to znamená škodu 4,3 miliardy korun," potvrdil ministrova slova ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík. "To jsou jednak velké peníze, ale co je horší, takto degradovaná půda potřebuje mnoho desítek či dokonce stovek let k tomu, aby regenerovala a dostala se do původního stavu," dodal.

Masivnímu rozvoji eroze napomohly především nevhodné zásahy do krajiny v minulosti v související s intenzifikací zemědělství jako bylo rozorání mezi či odstranění volně rostoucí zeleně z krajiny. Vznik eroze podporují také nevhodně zvolené plodiny na ohrožené půdě, stejně jako nevhodné způsoby obdělávání půdy.

Riziko eroze zvýšilo pěstování nevhodných plodin

„V socialistických dobách došlo k masivnímu odstraňování historických krajinných prvků, ruku v ruce se scelovaly velké lány, po kterých voda teče o poznání rychleji, začaly se pěstovat pro určité lokality nevhodné plodiny, které riziko eroze zvyšují, a na mnoha místech se prosadil také nevhodný způsob obdělávání,“ řekl Fuksa. Nejvíce je podle něj vodní i větrnou erozí ohrožena Jižní Morava.

Pokud by se situace neřešila, hrozilo by podle ministerstva nevratné snížení bonity půdy a v jeho důsledku pokles její ceny a následné snížení výběru daně z nemovitostí. Dále by také rostla výše povodňových škod na vodních nádržích a tocích či obecních komunikacích, což by pocítili zejména rozpočty místních samospráv.

Erodované půdy mimo jiné zhoršují průběh povodní. Evropská unie v minulém týdnu pohrozila Česku sankcemi ve výši 180 milionů korun za nedůsledné dodržování takzvaných zásad správné zemědělské praxe v uplynulém období.

Cesta k nápravě

Cestu k nápravě MZe vidí v dobrém hospodaření a návratu krajiny do dřívějšího stavu. Pravidla pro šetrnější hospodaření (známá pod zkratkou GAEC) mají být od 1. července rozšířena zhruba na 15 procent orné půdy v ČR ze současného přibližně jednoho procenta. „Dostaneme se tak na úroveň, jakou si chrání půdu v rámci svých pravidel Německo,“ podotkl Hladík.

„Na méně ohrožená území chceme aplikovat takzvaný anglosaský model, kdy zemědělcům nebudeme říkat co a jak mají pěstovat, ale budeme doporučovat a vysvětlovat s tím, že plnou zodpovědnost za vzniklé škody nese zemědělec,“ poznamenal ministr.

Navrhovaná úprava má podporu Asociace soukromého zemědělství, sdělil její předseda Josef Stehlík. „Je povinností státu, aby v tento moment, kdy se již eroze stala plošnou záležitostí, kdy ohrožuje nejen půdu, ale i navazující majetky, mnohem razantněji do toho vstoupil,“ uvedl. Asociace, která hájí zájmy menších rodinných farem, které jsou v Česku v menšině, se podle Stehlíka obávala systému, při němž by ministerstvo dopředu striktně stanovilo postupy hospodaření a jejich plnění po sedlácích striktně vymáhalo. Stehlík připustil, že pro některé zemědělce, především v Česku převažující velké podniky, může zpřísnění podmínek představovat problém.

„S postupem, že každý hospodář si bude sám určovat, jak na půdě bude hospodařit, lze jistě označit za pozitivní,“ komentoval finální podobu návrhu prezident Agrární komory Jan Veleba. Navrhované sankce označil „za poměrně tvrdé“. Původní, více direktivní návrhy narážely na silný odpor zemědělců. „Eroze určitý problém je v některých oblastech,“ připustil s tím, že tento stav způsobuje především stále klesající živočišná výroba, v jejímž důsledku se na čím dál větší ploše pěstují pouze obiloviny a řepka na úkor krmných pícnin, které působí protierozně.

Dotace

Od roku 2009 je plnění podmínek GAEC součástí takzvaných kontrol podmíněnosti. V případě, že žadatel tyto standardy nesplňuje, mohou mu být dotace sníženy, v krajním případě neposkytnuty.

Podle podmínek GAEC musí v současnosti například žadatelé o dotace hospodařící na svažitých pozemcích ponechávat strniště sklizené plodiny minimálně do 30. listopadu. To má omezit smývání půdy, zpomalit povrchový odtok vody a podpořit větší zadržování vody v krajině.

Na svažitém terénu by farmáři neměli pěstovat širokořádkové plodiny jako jsou kukuřice, brambory nebo řepa, případně tyto plodiny pěstovat s využitím technologií šetrnějších k půdě. Standardy také upřednostňují používání hnojiv s vyšším obsahem organických látek proti jiným hnojivům. Zlepšují totiž strukturu půdy a příznivě ovlivňují její vodní režim.

Čtěte také: Česku hrozí pokuta kvůli erozi zemědělské půdy