"Po vyhodnocení plnění minských dohod se Rada (Evropské unie) rozhodla prodloužit sankce o dalších šest měsíců do 31. ledna 2017," uvedla EU na svém webu s odkazem na mírový proces dohodnutý v Minsku. Ten stanovil cestu k diplomatickému urovnání konfliktu a zahrnuje mimo jiné zastavení palby, stažení těžkých zbraní, amnestie, provedení ústavních reforem na Ukrajině či uskutečnění místních voleb v Donbasu. Příměří je ale nadále porušováno.

Unie svá hospodářská omezení považuje nikoli za cíl politiky, ale především za pobídku Ruska ke změně chování a přístupu k řešení krize na Ukrajině. K podobnému kroku přistoupily také Spojené státy a další země.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo prodloužení sankcí za nelegitimní. Svědčí to podle něj o tom, že Brusel pokračuje v krátkozraké politice. "Považujeme za absurdní spojovat diskriminační opatření proti Rusku, které není stranou v domácím ukrajinském konfliktu, s respektováním minských dohod," zdůraznilo prohlášení. Ale netřeba přehánět dopady sankcí, které nejsou s to změnit politiku Moskvy.

Rusko na zavedení západních sankcí zareagovalo zákazem dovozu západních potravin, který také prodloužilo, až do konce příštího roku.