Podle europoslanců by stačilo, kdyby byla přijata jen určitá nezávazná pravidla, jež by jednotlivým členským státům doporučovala, že se mají snažit přiblížit svoji hladinu spotřebních daní průměru Evropské unie.

Minimální spotřební daně selhaly jako nástroj, který měl vyrovnat hladinu spotřebních daní v EU, a tak by měly být zrušeny, uvedla předkladatelka návrhu, lucemburská poslankyně Astrid Lullingová. Zavádění minimálních spotřebních daní v EU kritizují již delší dobu někteří ekonomové.

Minimální spotřební daně na alkohol s výjimkou vína byly schváleny a zavedeny v roce 1992. Tehdy se členské státy jednomyslně shodly, že je třeba, aby se spotřební daně v rámci unie postupně srovnaly, což mělo vyrovnat velké rozdíly mezi jednotlivými státy, a vymazat tak určité tržní deformace. Tento cíl se však nikdy nepodařilo naplnit.

Jelikož jsou minimální spotřební daně stanoveny v částkách, nikoli v procentech, jejich hodnota postupem času klesá. Evropská komise sice navrhuje, aby se do minimálních spotřebních daní zpětně promítla inflace, ale neúspěšně. Naposledy snahu komise zhatila Česká republika, jejíž tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý vetoval návrh na zvýšení daní. Vadilo mu, že se se zvýšením počítá i u piva. Kritikou však nešetřil ani na adresu celého systému minimálních spotřebních daní.

Návrh Evropského parlamentu by se měl objevit na miniplénu v Bruselu na začátku května. I kdyby ho však poslanci schválili, musely by se jím zabývat i jednotlivé členské státy a jednomyslně ho schválit. Hlas parlamentu je totiž v tomto případě pouze poradní.