Statistici srovnali, kolik v prvním letošním pololetí platila v různých zemích unie typická domácnost, jež používá plyn k vytápění. Česká republika nevychází ze srovnání zrovna příznivě. Celková cena – včetně daně a distribuce – u nás meziročně vzrostla z 57 na 58 eur (v přepočtu 1570 korun) za megawatthodinu.

Jinde v Evropě byl trend přesně opačný. Dodavatelé energií reagovali na pokles nákupních cen a vylepšili ceníky ve prospěch domácností. V sousedním Polsku se cena plynu meziročně snížila z 50 na 39 eur za megawatthodinu a na Slovensku z 50 na 46 eur.

Cena klesla také v Německu a Rakousku, kde však její výši „kazí" ekologická daň. To je hlavní důvod, proč je v severní a západní Evropě plyn zpravidla dražší než v nových členských státech Evropské unie. Ale neplatí to ve všech případech. Britské a belgické domácnosti letos platí za plyn méně než ty české.

Levněji pouze pro firmy

Dodávky maloodběratům se v Česku staly mimořádně ziskovým byznysem. Plyn s časovým odstupem následoval ropu, jejíž ceny na burzách se před dvěma lety doslova zhroutily. Energetické firmy tedy nakupují palivo levněji, ale s plošným snižováním ceníků pro malé odběratele příliš nespěchají.

V současnosti je možné na středoevropských energetických burzách nakoupit plyn po 17 eurech (tedy po 460 korunách) za jednu megawatthodinu. Největší dodavatelé, mezi něž patří innogy (bývalé RWE), Pražská plynárenská, E.ON a ČEZ, následně prodávají plyn – před započtením měsíčních paušálů, distribučních sazeb a DPH – svým zákazníkům 
z řad domácností za 650 až 900 korun.

K firemním odběratelům jsou energetické podniky mnohem vstřícnější. Firmy 
a veřejný sektor vybírají dodavatele s pomocí veřejných soutěží a konkurenční boj sráží ceny dolů. Firmy 
v Česku podle srovnání Eurostatu platí za plyn jednu 
z nejnižších cen v Evropě.

David Tramba