Atény tak zřejmě získají čtyřměsíční prodloužení záchranného programu, musí ale potvrdit také parlamenty některých zemí eurozóny. Po dnešním souhlasu svých ministrů financí ale země platící eurem mohou začít prodloužení pomoci Řecku schvalovat.

„Dohoda z pátku platí," napsal na twitteru slovenský ministr financí Peter Kažimír. Dodal, že řeckou stranu ale do konce dubna čeká ještě mnoho práce. Nejpozději na konci dubna musí Atény získat souhlas všech institucí s podrobnou představou svých reformních plánů.

Materiál předložený v noci na dnešek je výsledkem páteční dohody euroskupiny. Ta nové levicové vládě premiéra Alexise Tsiprase nabídla čtyřměsíční prodloužení stávajícího záchranného programu s tím, že řecká strana bude moci využít jeho pružnosti a upravit některé z reformních kroků, k nimž se zavázali její předchůdci.

„V některých oblastech, jako je boj s daňovými úniky a korupcí, jsem potěšena tím, co se zdá být mnohem důraznějším odhodláním ze strany nové administrativy v Aténách," napsala Lagardeová v dopise předsedovi euroskupiny Jeroenovi Dijsselbloemovi. „V několika málo oblastech, včetně těch nejdůležitějších, dopis ale neobsahuje jasné záruky, že vláda má v úmyslu provést zmíněné reformy," upozornila. Jde prý například o oblast důchodů či reforem pracovního trhu.

Prověření řecké situace ze strany věřitelů

Před tím, než Řecko skutečně získá poslední tranši z nynějšího programu je ale každopádně třeba ukončit už několikrát odkládané prověření řecké situace ze strany věřitelů, kromě MMF tedy také Evropské komise a ECB.

Podle šéfa ECB Draghiho je jasné, že základem pro uzavření přezkumu a rovněž pro jakoukoli budoucí dohodu budou stávající závazky v současných memorandech (programech zmírnění dluhové zátěže výměnou za reformy a výdajové úspory). Nyní bude nutné posoudit, zda doposud zavedená opatření, v nichž nová vládní garnitura v Řecku nechce pokračovat, budou nahrazena jinými, která budou přinášet stejné nebo dokonce lepší výsledky v rámci kýžených ekonomických cílů. Draghi vyzval zároveň Atény k rychlému jednání, aby stabilizovaly platební disciplínu a vyvarovaly se jakýchkoli jednostranných kroků, které by dosavadní trend zvrátily.

Řecko dostalo od roku 2010 ve dvou kolech slíbenou pomoc v objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Předpokládá se, že Řecko se bude muset v přechodném období dohodnout s oficiálními věřiteli na třetím záchranném programu.