Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Eurozóna prý zvažuje pomoc španělským bankám až 100 miliard eur

Madrid, Brusel - Telekonference ministrů financí eurozóny o možné pomoci španělským bankám večer po 2,5hodinovém jednání skončila. Mluvčí šéfa euroskupiny Jeana-Clauda Junckera podle agentury Reuters řekl, že prohlášení bude vydáno poté, co se vyjádří španělská vláda.

9.6.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv VLP

Konference španělského ministra hospodářství se má konat v 19.30 hodin. Zdroje Reuters uvedly, že Španělsko eurozónu o pomoc požádá. Učiní tak ale prý až poté, co bude mít k dispozici výsledky nezávislého auditu o výši částky, která bude k rekapitalizaci bank potřeba.

Madrid podle zdrojů Reuters během konference řekl, že konkrétní částku, o kterou partnery požádá, uvede až poté, co nezávislí poradci Oliver Wyman a Roland Berger předloží svůj odhad týkající se potřebného kapitálu. Stát by se tak mělo „někdy do 21. června", napsala Reuters.

Zdroje agentury AFP dříve uvedly, že ministři zemí platících eurem uvažují o záchranném plánu pro španělský bankovní sektor ve výši až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Rozhodnutí ale prý ještě nepadlo. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt dříve v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici SVT řekl, že jde o „otázku sumy přesahující 80 miliard eur". „Bude to jedna z největších finančních záchranných akcí v soudobých dějinách," řekl premiér země, která není součástí eurozóny.

Unijní zdroje AFP uvedly, že výměnou za pomoc se euroskupina chystá požádat španělskou vládu o sanaci finančního sektoru.

Té se podle nepotvrzených zpráv účastnila také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. MMF v pátek odhadl částku nutnou k rekapitalizaci španělských bank na nejméně 40 miliard eur. Nejmenovaný představitel fondu ale řekl, že výsledná částka bude pravděpodobně vyšší, aby byla zajištěna dostatečná ochrana bank. Na uklidnění trhů bude prý potřeba jedenapůlnásobek či dvojnásobek této částky. Zdroj Reuters uvedl, že Madrid měl výhrady proti všem záchranným plánům, na kterých by se MMF podílel.

Pokud Španělsko požádá o zahraniční finanční pomoc, stalo by se čtvrtou a zdaleka největší zemí eurozóny, která by tak byla nucena učinit. Činitelé španělské vlády tak brzký krok popírají s tím, že není ani přibližně známa potřebná částka. Brusel se omezil na sdělení, že pomoc je v případě potřeby připravena. Velmi rychlé podání žádosti ale v pátek nevyloučil přední člen vedení Evropské centrální banky.

Autor: ČTK

9.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
18 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT