K propadu přispěly ceny energií, které se meziročně snížily o osm procent, tedy podstatně více než v lednu, kdy klesly o 5,4 procenta.

Ve všech ostatních kategoriích ceny podle předběžných odhadů mírně stouply. Největší nárůst nastal ve službách, kde se meziročně zvýšily o jedno procento. Ceny potravin, alkoholu a tabáku stouply o 0,7 procenta. Oproti lednu však ceny v obou případech rostly pomaleji.

Takzvaná jádrová inflace bez zahrnutí cen energií a nezpracovaných potravin v únoru zpomalila růst na 0,8 procenta. V lednu stoupla meziročně o jedno procento, ekonomové v anketě Reuters očekávali v únoru zpomalení na 0,9 procenta.

Data by podle analytiků mohla znamenat další tlak na Evropskou centrální banku (ECB), aby na svém zasedání příští týden opět uvolnila svou měnovou politiku. Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty. Evropská komise v zimní makroekonomické předpovědi na začátku února odhadla letošní inflaci v eurozóně na 0,5 procenta.

ECB od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu Kč) měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a depozitní sazbu v lednu snížila hlouběji do záporného pásma, aby banky motivovala ke zvýšení úvěrové aktivity.

Šéf banky Mario Draghi již avizoval, že ECB je v březnu připravena jednat, pokud výkyvy na finančním trhu nebo dopady nízkých cen energií sníží inflační očekávání.