Každý měsíc takto do ekonomiky v eurozóně nateče až 60 miliard eur, tedy astronomických 1,7 bilionu korun. Taková injekce má fungovat minimálně do září 2016.

Proč to Evropa dělá? Země platící eurem mají stejný problém jako Česko. Ekonomika roste jen málo a proti tomu ceny nerostou. Inflace je nula 
a někdy (v prosinci) se dokonce ceny propadly do deflace. Česká národní banka (ČNB) oslabila korunu už v listopadu 2013, teď bude sledovat, co se bude dít s eurem. Trhy tušily, že evropská banka začne tisknout peníze a za ně kupovat dluhopisy. I proto evropská měna 
v minulých měsících oslabovala. A včera se euro vůči dolaru propadlo na nové jedenáctileté minimum 1,1455 USD.

Společná taktika

Oslabování eura je ale to, co si Evropská centrální banka přeje. Pomůže tím exportu a zvýší ceny. Česká i evropská banka mají totiž úplně stejný cíl – aby inflace nebyla nula, ale zhruba dvě procenta.

„Svým způsobem Evropská centrální banka odvedla část práce za ČNB. Po včerejším kroku bude podle mě menší motivace, aby ČNB dál uvažovala o nějaké další intervenci na oslabení české koruny," míní hlavní analytik Ery Jan Bureš. Bankéři v ČR i v EU se bojí deflační spirály: když ceny klesají, domácnosti a firmy odkládají nákupy a vyčkávají, zda zboží či služby nebudou ještě levnější. Když domácnosti a firmy nekupují, přestane se ve fabrikách postupně vyrábět, tím pádem se začne propouštět. A lidé bez práce už absolutně nic neutratí. Proto se tomu říká spirála deflace.

Je ale nutné začít tisknout levné peníze a pumpovat je na trh? V tom si ekonomové nejsou jistí. Až se nové peníze dostanou do oběhu, lidé a firmy by měli začít nakupovat a tím podpořit výrobu. Nebo taky ne, může se stát, že peníze, které se k nim dostanou, budou lidé šetřit a zůstanou v bankách. Každopádně ceny v Evropě porostou a to by mělo lidi přimět, aby utráceli.

Dluhopisy od problémových zemí

Jenže to všechno je teorie. Riziko je v tom, že dluhopisy se budou nakupovat i od problémových zemí, jako je Řecko, byť ne v tak velké míře. Vlády problémových zemí EU mohou nabýt dojmu, že peníze se vždycky nějak najdou (natisknou). Už v neděli budou volby v Řecku, pokud vyhraje radikální levice, bude žádat umazání poloviny dluhů Řecka. Taková nezodpovědnost teď popuzuje hlavně Německo.

„Dle mého názoru je evropské kvantitativní uvolňování pouze vytrhnutí trnu z paty. Tím trnem myslím neschopnost vlád učinit reformy a neschopnost splatit své dluhy," kritizuje včerejší rozhodnutí ECB Michal Valentík, hlavní investiční stratég ČP INVEST. „Je to jenom odsunutí problému do budoucnosti, ale riziko je v tom, že v budoucnosti problém bude mít daleko větší rozsah než dnes," upozorňuje Michal Valentík.

Opatrný je vůči včerejšímu kroku třeba také hlavní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Riziko při nadbytku peněz na trhu je v tom, že může nafukovat bubliny, které později splasknou, třeba cen realit nebo drahých kovů," připomíná Pavel Sobíšek.