Řecké státní dluhopisy mají v současnosti úvěrový rating v neinvestičním pásmu, a nesplňují tedy požadavek ECB na minimální úroveň ratingu. To byl i důvod, který ECB ve svém oznámení uvedla. Řecké komerční banky spoléhaly na opatření ECB, které jim umožňovalo používat řecké státní dluhopisy nebo bankovní dluhopisy zaručené vládou, které řecké banky drží, jako zástavu proti levným půjčkám od ECB. Nyní se o likviditu řeckých bank bude muset postarat sama řecká centrální banka.

"Rozhodnutí Rady guvernérů se opírá o skutečnost, že v současnosti není možné předpokládat úspěšné dokončení revize programu," uvedla ECB jen několik hodin poté, co nový řecký ministr financí Janis Varufakis přijel prezidenta ECB Maria Draghiho požádat, aby ECB pomohla řeckým bankám "udržet hlavu nad vodou".

Účinnost od příští středy

Nečekaný krok ECB vyžadoval podporu většiny šéfů centrálních bank eurozóny. Účinnost nabude 11. února, tedy příští týden ve středu.
Řecké komerční banky budou mít nadále přístup k financování prostřednictvím nouzové úvěrové linky (ELA). To je mechanismus, který nabízí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, jež mají problémy s likviditou. Riziko pak zůstává na bedrech národní banky. Úroky u takto poskytnutých půjček jsou ale vyšší.

Řecká centrální banka bude nyní muset poskytnout v rámci tohoto programu řeckým komerčním bankám v příštích týdnech desítky miliard eur. Pokud se v důsledku toho dostane do potíží, bude na zadlužené řecké vládě, aby zasáhla. Ta si to ale v současné situaci může jen stěží dovolit. Řecko je po Japonsku druhou nejzadluženější zemí světa, jeho dluh se blíží 320 miliardám eur (asi 8,9 bilionu Kč) a vysoko převyšuje objem řecké ekonomiky. Snahou nové řecké vlády je vyjednat si u zahraničních věřitelů příznivější podmínky splácení dluhu, jednání se však protahují a věřitelům se návrhy Řecka ani příliš nezamlouvají.

Dostatek likvidity

Řecká centrální banka bezprostředně po sdělení ECB uvedla, že má dostatek likvidity na základě mechanismu ELA.
ECB ovšem hraje klíčovou úlohu i v tomto nouzovém mechanismu, neboť ten vyžaduje její svolení. ECB svůj dvoutýdenní souhlas udělila v lednu a ve středu jej podle zdroje agentury Reuters obnovila.

Kdyby se ECB v budoucnu rozhodla, že další půjčky v rámci této nouzové linky neposvětí, mohlo by to vést ke kolapsu řeckých bank. Vláda v Aténách by se pak zřejmě ocitla bez dalšího zdroje financí na záchranu bank - s jednou výjimkou, kterou by bylo tištění vlastní měny, napsala agentura AP.
Podle analytiků se ale ECB bude zdráhat takový krok udělat, dokud politici nevyčerpají všechny možnosti při hledání dohody o obnovení pomoci pro Řecko, nebo shody nad žádostí nové řecké levicové vlády o mírnější podmínky při splácení obřího dluhu.