Čeští uživatelé internetu proto dokážou počítačovou síť využít k široké škále činností. Poměrně si oblíbili například internetové bankovnictví (58 procent) a na internetu rovněž nakupují (52 procent). České malé a střední podniky jsou v EU na špičce v on-line prodeji, a pokud jde o obrat z něj, patří jim přední místa.

K jednání s úřady však internet v ČR používá pouze necelých 14 procent lidí, Česko je tak z 28 zemí unie až na 26. místě. Hůře na tom v tomto ohledu jsou jen Bulhaři a Rumuni. Naopak v zemích jako je Dánsko, Nizozemsko či Finsko s úřady elektronicky komunikuje přes 60 procent uživatelů internetu. „Česká republika tak celkově těmito výsledky spadá do skupiny středně výkonných států. V jejím rámci se nicméně řadí mezi podprůměr," uvedla dnes komise.

Podle náměstka ministra vnitra pro informační a komunikační technologie Jaroslava Strouhala je problém v tom, že se v předchozích pěti letech zbrzdila elektronizace veřejné správy. Chybí také motivace pro občany, aby používali elektronické nástroje. Situaci by mohla zlepšit třeba plánovaná elektronická identifikace občana a uznávání elektronických dokumentů, o kterém se zatím diskutuje uvnitř EU. „Pokud v Česku nebude kvalifikovaně zavedena elektronická identita, tak pokračování rozvoje elektronických služeb veřejné správy je prakticky nemožné," upozornil Strouhal.

Údaje plynou z dat pro unijní index označovaný jako DESI. Jeho pomocí Evropská komise hodnotí pokrok při vzniku digitální ekonomiky a digitální společnosti v členských zemích. Index je složen z údajů v pěti základních oblastech – konektivita, lidský kapitál, využívání internetu, integrace digitálních technologií a digitální veřejné služby.

Úroveň připojení

Ohledně úrovně připojení k internetu je Česká republika v evropském průměru na 14. místě. Pokrytí pevným širokopásmovým připojením v ČR bylo téměř úplné už na konci roku 2013. K dispozici jej mělo 99 procent domácností, evropský průměr je 97 procent. Na venkově to bylo 91 procent domácností. Celých 64 procent českých domácností přitom mělo přístup k vysokorychlostním sítím schopným poskytnout rychlost alespoň 30 Mb/s. Loni také Česko zaznamenalo zvýšení zájmu o pevné širokopásmové připojení: připojeno bylo 76 procent domácností proti 66 procentům z předchozích dat. Asi čtvrtina těchto připojení byla vysokorychlostních. Mobilní připojení 4G mělo podle údajů komise loni k dispozici 12 procent obyvatelstva. Česká republika se umisťuje relativně nízko při řazení podle podílu harmonizovaného spektra. Podle komise to zřejmě je kvůli malé poptávce mezi mobilními operátory.

Čísla, která Komise zřejmě převzala z českého Národního plánu rozvoje sítí nové generace, jsou podle odborníka na IT Jiřího Peterky nepřesná. Plán hovoří například o tom, že 99 procent Čechů mělo v roce 2013 potenciální přístup k internetu a Komise již stejný údaj přiřadila jen k pevnému a vysokorychlostnímu připojení. Stejně tak údaj o 64 procentech domácností s přístupem k připojení o rychlosti nejméně 30 Mbit/s není reálný.

„Špatné výsledky v komunikaci s veřejnou správou pak nepřekvapují. Zde se údaje Komise shodují s dalšími zdroji, které také konstatují významné zaostávání České republiky v oblasti eGovernmentu obecně, a dostupnosti on-line služeb pro občany a jejich využití konkrétně. Příčin je více, ale nejvýznamnější jsou asi úplně jiné priority, neexistence digitálních lídrů a přetrvávající resortismus," dodal Peterka.

V celé EU používají internet pravidelně tři čtvrtiny občanů. Největší procento (93 procent) ukazují tabulky u Lucemburska, nejmenší údaj, a to 48 procent, zaznamenalo Rumunsko.

Evropané mají zájem o audiovizuální a další obsah, který je na internetu dostupný. Hry hrálo a obrázky, hudbu či filmy z webu stahovalo 49 procent občanů EU s přístupem na internet.