Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 ztrácel zpočátku osm procent, nakonec ale klesl jen o 3,2 procenta na 5138,69 bodu. Za celý týden londýnská burza díky silnému růstu v předešlých dnech získala asi dvě procenta.

Kontinentální burzy naopak kvůli obavám z ekonomických dopadů brexitu na ekonomiku eurozóny ztratily mnohem více. Německý index DAX odepsal 6,8 procenta a pařížský CAC 40 ztratil osm procent. Západoevropský index FTSEurofirst 300 v závěru klesl o 6,4 procenta na 1273,4 bodu, když zpočátku ztrácel 8,5 procenta. Masivní propad zažily hlavně akcie evropských bank, které během dne ztrácely až 30 procent.

Online reportáž

Britové rozhodli o budoucnosti. Velké Británii řekli ne

Celá on-line reportáž ZDE

Jednou z příčin oživení britských akcií byl propad libry, který postupem dne pomáhal akciím britských vývozců. Její kurz se v reakci na výsledek referenda propadl vůči dolaru o deset procent a dostal se na nejnižší úroveň za tři desetiletí.

Ke stabilizaci trhů přispěl i guvernér britské centrální banky Mark Carney a zástupci ostatních centrálních bank skupiny G7. Ti odpoledne oznámili, že jsou připraveni podpořit trhy zvýšeným přísunem finanční likvidity.

Obavy z brexitu vedly k prudkým poklesům už na asijských trzích. Hlavní index tokijské burzy Nikkei uzavřel se ztrátou 7,9 procenta a zaznamenal nejvýraznější jednodenní pokles od března 2011. Americké akciové indexy ztrácely v polovině obchodování dvě až tři procenta.