„Nový rozpočet je příležitostí k utváření naší budoucnosti jako nové, ambiciózní unijní sedmadvacítky, která je spojena solidaritou. S dnešním návrhem jsme předložili pragmatický plán pro to, jak udělat více s méně,“ komentoval návrh Jean-Claude Juncker.

Rozpočet má v závazcích činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů korun), což odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) unie. Proti předchozím finančním rámcům se posouvají priority rozpočtu, aby odpovídaly novým výzvám a úkolům, kterým Evropská unie čelí v posledních letech.

Posílení ochrany hranic

Evropská komise chce například o pět procent seškrtat podporu společné zemědělské politiky a o přibližně sedm procent méně by mělo jít na politiku soudržnosti. Z těchto fondů určených pro méně rozvinuté země unie ze středu a východu Unie přitom čerpá i Česká republika.

Naopak výrazně více a to až trojnásobek současného stavu by měla dostat ochrana hranic, migrace a azylová politika. Více peněz chce komise rovněž vynakládat na výzkum a inovace, vzdělání nebo podporu digitální ekonomiky.

Hledání nových zdrojů

Úspory ve stávajících programech však přinesou pouhou pětinu toho, kolik komise potřebuje pro nové priority. Další prostředky by mělo přinést zjednodušení stávajícího systému založeného na dani z přidaného hodnoty. Po odchodu Velké Británie chce zrušit všechny výjimky, které si vyjednaly členské státy.

Kromě toho však komise hledá i nové zdroje financování rozpočtu. Kromě 20 procent příjmů ze systému s obchodování s emisemi, by se jednalo i o tříprocentní paušální sazbu nový a postupně teprve zaváděný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob. Státy by navíc platily nový příspěvek ve výši 0,80 eura za kilogram nerecyklovaných plastových obalových odpadů. Všechny tyto nové zdroje by mohly vynést asi 22 miliard euro (více než 562 miliard korun) ročně, což představuje 12 procent celkového rozpočtu Unie.

Peníze za dodržování právního státu

Kromě změny priorit rozpočtu však chce Evropská komise také zavést speciální mechanismus, který by posílil propojení mezi unijními penězi a dodržování zásad právního státu. To je podle komise základním předpokladem řádného finančního řízení a efektivního financování ze strany EU. V této souvislosti Komise opakovaně upozorňuje na současný vývoj v Polsku a v Maďarsku.

Nové navrhované nástroje by Unii umožnily pozastavit, omezit nebo zamezit přístup k unijním penězům, který bude přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků právního státu. Takové rozhodnutí by navrhla Komise a přijala Rada prostřednictvím hlasování čtyřpětinovou většinou a schválil Evropský parlament dvěma třetinami hlasů.

Jednání se zřejmě protáhnou

Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech plánuje Evropská komise představit v příštích týdnech. Jasné tak zatím není ani s jakými dalšími podmínkami chce spojit přístup k fondům soudržnosti. Nejčastěji se v tomto ohledu mluví o úrovni zatíženosti migrací a také o výši nezaměstnanosti.

O návrzích bude nyní diskutovat Evropský parlament. Diskuze by se přitom mohly protáhnout až do roku 2020, protože pro schválení víceletého finančního rámce je nutná jednomyslná shoda všech členských zemí EU.