Zavedení chráněného splátkového řízení spočívá v možnosti splátkového kalendáře u takzvaných bagatelních pohledávek před samotným začátkem exekuce. Nebyl by k němu nutný souhlas věřitele. "Dokud bude dlužník splácet, nebude zahájeno exekuční řízení," dodala Fučíková.

Komora také navrhne povinné zpoplatnění exekučních návrhů a další opatření, která by omezila zahajování marných a bezvýsledných exekucí a zvýšila odpovědnost věřitelů za způsob vymáhání. Bude prosazovat i legislativní řešení, která umožní ukončit exekuční řízení u případů, u nichž už nelze očekávat uspokojení vymáhaných nároků.

"Zpřehledníme úřední rozhodnutí a listiny exekutorů a sjednotíme jejich vzhled. Zjednodušíme přístup k údajům v Centrální evidenci exekucí ČR. Rozšíříme sběr statistických dat o působnosti soudních exekutorů a zlepšíme veřejnou dostupnost těchto údajů," doplnila Fučíková.

"Pro snížení koncentrace exekucí podporujeme zavedení soudního poplatku v exekučním řízení. Dále vítáme návrh na zavedení chráněného učtu, kam by bylo možné posílat již exekučně postižené příjmy. Zde je však klíčové, jak bude návrh vypadat v detailu, protože jde o extrémně složitou otázku, kterou na platformě pro odpovědné finance řešíme již několik let. Rád bych vyzdvihl pravomoc exekutora zastavovat exekuce pro nemajetnost dlužníka," komentoval návrhy exekutorů Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

Soudy loni zahájily podle odhadu ministerstva spravedlnosti 755.000 exekucí, což je o 73.000 méně než předloni. Obvyklá výše exekucí je kolem 9000 Kč. Většina (56 procent) pohledávek vymáhaných soudními exekutory je v pásmu takzvaných bagatelních pohledávek, tedy do 10.000 Kč.

Exekuce je zahajována soudem na návrh věřitele. Soudní exekutoři nemají na počet exekucí vliv. Platí také, že počet exekucí nelze ztotožňovat s počtem dlužníků, protože dlužník může čelit většímu počtu exekucí.