A v šestadvaceti se mu naskytla nevšední příležitost: třicetiletý Stanislav Basovník se stal teprve druhým Čechem pracujícím pro sociální síť Facebook, kterou aktivně používá kolem jednoho a půl bilionu uživatelů po celém světě. V exkluzivním rozhovoru o tom vypráví Kroměřížskému deníku.

Vděčíte za své angažmá ve Facebooku spíš šťastné náhodě, nebo dlouhodobému úsilí?

Získat to místo byla velká náhoda. Asi před čtyřmi lety mě přes sociální síť LinkedIn, která slouží ke komunikaci profesionálů v různých oborech, kontaktoval hledač talentů z Facebooku. Na mém profilu ho zaujala zmínka o programátorských soutěžích, takže jsem té náhodě trochu pomohl tím, že jsem už tehdy dělal něco zajímavého i mimo školu a práci.

Předpokládám, že už ve škole jste patřil mezi premianty…?

Na vysoké škole jsem měl samá áčka, takže asi ano. Na druhou stranu jsem rozhodně netrávil veškerý volný čas učením. Během studia jsem pracoval na poloviční úvazek u firem v Praze jako programátor a ještě jsem se stíhal věnovat i různým koníčkům. Myslím, že jsem si hodně dobře vybral obor, který mě bavil, takže studium mi šlo samo. Řídím se tím dodnes. Už chci dělat jen to, co mě baví.

Zpátky k vaší práci ve Facebooku. Co všechno jste musel zvládnout, než vás vzali?

Příjímací řízení bylo hodně náročné. Čekaly mě tři telefonické pohovory. Po každém z nich se rozhodovali, jestli postoupím do dalšího kola, nebo ne. Po třetím pohovoru si mě pozvali do Kalifornie, kde mě čekaly další čtyři schůzky. Na každé z nich jsem se setkal s jedním z tamějších programátorů a ti se mě ptali na různé technické otázky a dávali mi programátorské hádanky.

Autor: TOMÁŠ MACA