Majitelé některých aut VW, Škody i dalších koncernových značek dostanou pozvánku do servisu na bezplatnou a nepovinnou kontrolu. Kdy, kam 
a která auta, se teprve řeší. Už dnes by některé podrobnosti měl nastínit ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

„Ministerstvo dopravy 
v těchto případech funguje jako prostředník," řekl včera Deníku mluvčí resortu dopravy Tomáš Neřold. Automobilka musí nejprve požádat stát, aby majitele dotčených aut svolal. Pro takový účel musí státu nahlásit VIN kódy aut, kterých by se problém mohl týkat a stát na základě takových dat obešle aktuální majitele vozů. „Samotné obeslání není dlouhé, jde to zvládnout v řádu několika dnů, maximálně asi dvou týdnů," popisuje Neřold. Kontrola v servisu není povinná a nemá vliv například na pojištění vozu nebo jeho evidenci.

Dieselový motor, který měl program vylepšující jeho emise, mohl být namontován do přibližně 150 tisíc vozů Škoda či VW, které jezdí v ČR. Celosvětově šlo o 1,2 milionu škodovek. Přesná data ale zatím nejsou k dispozici. „Jakmile budou potřebná opatření připravená, budou dotčení zákazníci informováni," uvedl včera pro Deník mluvčí mladoboleslavské automobilky Jozef Baláž.

Největší ztráta? Dobré jméno

Oprava aut pomocí nahrání „poctivého" počítačového programu zřejmě složitá nebude, horší je to s reputací, kterou si koncern VW pokazil. Pro Škodu je to nepříjemné i proto, že česká automobilka v poslední době hodně investovala do ekologizace svých aut. Naposledy v červenci zahájila stavbu úplně nového emisního centra za 300 milionů korun, ve kterém budou specialisté měřit a vyvíjet motory s lepšími emisemi i spotřebou.

Skandál s koncernovými naftovými motory navíc přichází v době, kdy se Škodě rekordně daří. Loni vůbec poprvé prodala přes milion aut (1,04 milionu) a celý koncern VW poprvé prodal přes deset milionů vozů. Teď hrozí koncernu astronomické pokuty, což by rozmach giganta mohlo omezit.

Podle ministra průmyslu 
a obchodu Jana Mládka (ČSSD) by nejčernějším scénářem byl odchod mladoboleslavské Škodovky z koncernu Volkswagen. Mládek na včerejším setkání 
s novináři připustil možnost, že v reakci na emisní aféru by mateřský podnik mohl začít rozprodávat svoje pobočné závody v zahraničí. „Uděláme maximum pro to, aby se to Škodovky netýkalo," uvedl ministr. Je ovšem zřejmé, že pro Němce bude prioritou udržet výrobu doma. „Volkswagen problémy z minulosti ustojí, nejtěžší pro něj bude budoucnost, získat zpátky důvěru zákazníků, hlavně těch amerických," míní Mládek.

Význam Škodovky pro český průmysl je zásadní. Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka je podíl Škodovky na celkové průmyslové výrobě 4,6 procenta a jen tato firma „vyrobí" 1,5 procenta hrubého domácího produktu ČR. Škodovka tu auta nejenom vyrábí, ale jako jediná také vozy vyvíjí. Celkově tak ukrojí minimálně 33 procent 
z automobilového průmyslu. „V ČR určitě nenajdete jiný tak velký a důležitý podnik," potvrzuje David Marek. Podle Marka nebudou dopady kauzy pozitivní, to však neznamená, že by firma nemohla zpátky získat dobrou reputaci. Z velkých skandálů se dokázaly otřepat 
v nedávné minulosti giganti typu General Motors či Toyoty. „Kauza zasáhne akcionáře VW, kteří možná budou muset oželet ziskové marže posledních let. Ty by mohly klesnout, což by ale mohlo zlevnit vozy," připouští David Marek.

Některé otázky kolem aféry.

Výročí. Laurin & Klement začali psát historii před 120 lety

Praha – Jsou to hned dvě důležitá data, která by neměla zapadnout ani ve stínu poslední kauzy koncernu VW. V neděli uplynulo 150 let od narození Václava Laurina, jednoho ze zakladatelů značky Laurin & Klement. Dnes je to na den přesně 120 let od založení samotné firmy, která byla předchůdkyně Škody Auto.

Na úplném začátku firma vyráběla jízdní kola, od roku 1899 pak motorová kola a motocykly a v roce 1905 se firma 
v Mladé Boleslavi pustila do výroby prvního automobilu: voiturettu Laurin & Klement A. Díky příznivé ceně 3600 rakousko-uherských korun nebyla o zákazníky nouze.

Firmu založili konstruktér Václav Laurin (1865–1930) 
a knihkupec Václav Klement (1868–1938). Technicky nadaný Václav Laurin se s Václavem Klementem, jehož obchodní talent byl nesporný, vhodně doplňovali. Jejich motto znělo: „Jen to nejlepší jest pro naše zákazníky dost dobré".

V roce 1907 se firma změnila na akciovou společnost, výrazně se rozšířila (zabírala plochu přes 130 ha) a měla zhruba 600 zaměstnanců. Automobilka rychle rostla, její vozy měly sportovní úspěchy a vyvážely se do řady zemí světa. Již v roce 1910 byla L&K největší automobilkou v habsburské monarchii, její vozy jezdily nejen v Evropě, ale i například v Japonsku, v Austrálii a na Novém Zélandu.

Během první světové války firma musela přejít na zbrojní výrobu, kromě zbraní a munice vyráběla například sanitky a nákladní vozy pro armádu. Klementovi se podařilo vyreklamovat většinu ze svých více než 1700 zaměstnanců z odvodu do armády.

V poválečných letech se firmě nepodařilo navázat na předválečný technický vývoj. Rovněž sílila konkurence, především Tatry a Pragy, firmu brzdila i ztráta někdejších trhů, nové hranice v Evropě 
a s tím související celní bariéry, malá sériovost výroby a nakonec i požár v červnu 1924, který zničil velkou část technologií.

Firma potřebovala nové investice na rozšíření. Majitelé se rozhodli najít silného partnera a 27. června 1925 se firma spojila se Škodovými závody 
v Plzni. V květnu 1926 byl vyroben první automobil pouze 
s logem Škoda – luxusní limuzínu Škoda Hispano-Suiza, kterou převzal prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Václav Laurin zůstal automobilce věrný celý život, a to 
i poté, co ji v roce 1925 pohltila plzeňská Škoda. Laurin zůstal v automobilce, která začala vyrábět vozy značky Škoda, technickým ředitelem. Zemřel 
4. prosince 1930 v Mladé Boleslavi. Stejně tak Václav Klement se stal generálním radou Škodových závodů. Kromě rozvoje českého automobilového průmyslu se Klement zasloužil i o elektrifikaci Mladoboleslavska a věnoval se charitě. Zemřel 13. srpna 1938. Většina jeho majetku připadla spolkům a nadacím.