Genetika v zemědělství rozděluje veřejnost i politiky na dva tábory. Jedni ji odsuzují, jiní vítají. Některé firmy v regionu si geneticky upravené plodiny pochvalují kvůli zdravějším porostům a že nemusejí používat tolik chemie.

„V geneticky upravovaných organismech vidím jednoznačnou budoucnost. Jejich rozšíření dnes brání jen politické a ekonomické zájmy. Dokonce mám informace, že některé firmy, které vyrábějí pesticidy, platí členy Greenpeace, aby veřejně vystupovali proti hybridům, které jsou odolné vůči škůdcům,“ říká jednatel pohořelické firmy nutriet Václav Jambor.

Geneticky upravované organismy nejsou větší ani menší a podle výsledků výzkumů nejsou ani nebezpečné. Farmáři na Břeclavsku již mají s pěstováním geneticky modifikované kukuřice dobré zkušenosti. Porosty jsou zdravější, nemusí používat tolik chemie.

„Produkcí geneticky modifikované kukuřice se zabýváme pokusně už tři roky. Když jsme dělali kontroly porostů, našli jsme pouze jediného škůdce zavíječe na všech porostech geneticky modifikovaných organismů, v porostech klasické výroby jich bylo mnohem více,“ pochvaluje si agronom mikulovské firmy Mikros-vín Pavel Čížek.

Zavíječ kukuřičný je obávaný škůdce, snižuje výnosy a kvalitu zrna a rozšiřuje parazitické houby. V palicích se vytvářejí plísně, které jsou zdrojem toxinů, a ty se mohou dostat do krmiv a posléze i do mléka.

„Kvalita krmiv je u nás v popředí zájmu. Rozhodli jsme se proto zkrmovat vlastní produkci zdravé kukuřice a po úspěšných zkouškách zhruba na třech hektarech chceme letos osít dvacet osm hektarů právě geneticky upravené organismy hybridy kukuřice,“ vysvětluje Čížek.

Jako další farmář na Břeclavsku se letos chce pustit do pěstování upravované kukuřice Josef Valášek z Farmy R.V. v Moravském Žižkově. „Sehnali jsme odbyt, zkusíme třicet hektarů a pak uvidíme,“ říká Valášek.

Světlé zítřky geneticky modifikovaným organismům v zemědělství předpovídá předseda představenstva Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček. „Genetika může hrát roli v zemědělství nejen v oblasti prevence před chorobami a škůdci, ale také před suchem, které se zvláště na jižní Moravě stává limitujícím faktorem číslo jedna,“ podotýká.

Petr Hynek