„Jsme připraveni hájit své názory a svá rozhodnutí, k dialogu ale nepatří nátlakové akce,“ uvedl premiér Petr Fiala s tím, že v tom směru koaliční vláda nerozumí vyhlášené stávkové pohotovosti odborů. Jednání podle něj jsou „téměř permanentní“.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na tiskové konferenci uvedl, že odbory vyzývaly vládu k jednáním o rozpočtových opatřeních bez odezvy půl roku, podobně neměly prostor ani v debatě o změnách důchodů. Stávková pohotovost je legitimní právo odborů dát jasně vidět, jak se díváme na situaci, řekl.

Odborové svazy vyhlásily s okamžitou platností kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku stávkovou pohotovost. Ilustrační snímek
Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Nelíbí se jim vládní balíček úspor

Další postup odbory budou podle něj zvažovat podle průběhu připomínkového řízení k připravovaným návrhům a podle přesného znění návrhů, které vláda musí teprve přepsat do legislativní podoby. V případě důchodů věří ve větší prostor pro debatu. Uvedl také, že někteří odboráři dopoledne na společné poradě hovořili i o možnosti vyhlášení generální stávky.

„Na straně odborů jsem neslyšel akceptaci toho, jak těžko na tom jsme,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání tripartity ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že naopak odbory situaci zlehčují na rozdíl od zaměstnavatelů. „Za mimořádně nešťastný a nekompetentní“ označil postoj, podle kterého balíček opatření není protiinflační.

Chybí seriózní dialog, stěžují si odbory

Odborové svazy vyhlásily s okamžitou platností kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku stávkovou pohotovost v pondělí dopoledne. Vládu kritizují za to, že s odbory nevede seriózní dialog, není tak podle nich možné dosáhnout sociálního smíru. Vadí jim také nekoncepčnost vládních kroků. Odbory chtějí nyní situaci sledovat „den po dni“. Odborářům vadí například snížení sumy na platy, možné zdražování po úpravě DPH, zavedení nemocenských odvodů či zvyšování penzijního věku.

Za dosavadní přistup ke komunikaci rozpočtových škrtů vládu kritizují i zaměstnavatelé, postup odborů ale neschvalují.

Vláda plánuje zrušit školkovné. Velká chyby, reagují někteří daňoví poradci i odboráři. Ilustrační foto
Konec školkovného uškodí rodinám, varují poradci i odboráři. Vyjmenovali důvody

Vláda plánuje podle balíčku zveřejněného minulý týden v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá podle balíčku se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu.

Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Věk nástupu do penze by se měl řídit podle prodlužování života. Nové důchody mají být nižší a valorizace mírnější.