„Ukázalo se, že 94 procent ředitelů má dlouholetou zkušenost se vzděláváním žáků s postižením a dalšími speciálními potřebami,“ uvedla při včerejší prezentaci výsledků Lucie Plešková z Nadace OSF.

Díky zhruba čtyřmiliardové podpoře státu se pozvolna daří financovat potřeby žáků s postižením, například zajišťovat asistenty pedagogů. Jejich přínos pozitivně hodnotí 84 procent učitelů. Bohužel, uchazeče o tyto pozice nachází bez potíží zatím jen 42 procent škol. Přesto téměř polovina ředitelů míní, že díky legislativní změně mohli handicapovaným dětem poskytnout lepší podporu.

Největší potíže mají kantoři při výchově žáků s vývojovými poruchami chování a začleňování dětí s mentálním postižením a psychickým onemocněním. Výzkum agentury Nielsen Admosphere přitom potvrdil, že v souvislosti se změnou zákona nedošlo k zásadnímu zvýšení počtu žáků s mentálním postižením v běžných školách.

Společné vzdělání.

Podle statistické ročenky se v minulém školním roce 85 procent žáků s lehkým mentálním postižením (LMP) vzdělávalo ve speciálních školách, běžnou ZŠ navštěvovalo 1915 z nich. Jedno dítě s LMP tak připadalo na 473 školáků. Naopak žáků se závažnou poruchou chování bylo v běžných školách až 7777.

Učitelé tak logicky volají po větší metodické a odborné pomoci, přítomnosti speciálních pedagogů a psychologů přímo ve školách. Přivítali by i vyškolený zdravotní personál. Nejsilnější požadavek ale cílí na snížení administrativní zátěže, která je s inkluzí spojena.

„My stále připomínáme, že když se učitelům výrazně zvýší platy, bude i větší zájem o studium pedagogických fakult včetně speciální pedagogiky,“ míní František Dobšík, šéf školských odborů, které zastupují 19 tisíc zaměstnanců ve školství. Zdůraznil, že populistické výroky některých politiků neřeší podstatu věci, jež spočívá ve sladění práv dětí a podpory učitelů.